JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


RECENZE CD
 

RECENZE: Jaromír Nohavica na albu vzpomíná i glosuje
NOVINKY.CZ – 10. 11. 2017
 


     Jakmile začne písničkář Jaromír Nohavica zpívat, rozhostí se okolním a přilehlým krajem osobité kouzlo vzniklé spojením jeho výrazu, barvy hlasu, hravého jazyka v textech a přednesu. Platí to již mnoho let a totéž nastává i nyní, když začne znít jeho nové album Poruba. Vychází v pátek.V titulní písničce, která ho otevírá, Nohavica vzpomíná na dětství a mládí v Porubě, městské části Ostravy. Je v ní silný prvek nostalgie, jedna z charakteristik jeho tvorby. Text je emotivní, výrazná je i melodická linka. Takový úvod alba navíc ve druhém plánu praví, že nové písničky jsou po textové stránce opět ve velké míře osobní.

     Nastoluje také atmosféru vzpomínání. Nohavica se vrací do minulosti i v písničkách Sako ze sametu nebo Tři rohy penalta. V té poloze, opřen o melancholický ráz a někdy téměř šeptání v přednesu, je naprosto přesvědčivý.

     Nadto přichází s neobvyklými či neslyšenými textařsko-básnickými obraty a zpívá je s jistotou a jistě i s vědomím, že takový jazyk je v jeho zemi ten správný. Patří k těm, kteří učí své posluchače jej milovat, a dává mu tak naději obstát v dalších letech.

     Když si z něho pak na okamžik odběhne k „ostravštině“, dostaví se odlehčení, což v důsledku funkčně pomáhá celému albu takříkajíc dýchat.

     Kdyby na něm totiž byly písně pouze vzpomínkové a glosující současnost či písničkářovy pocity, bylo by to jednotvárné. Proto se dostávají ke slovu nadhled a humor (Himaláje, Černá jáma) či milostné skladby (Natašo, lásko má, Empire State, Napořád).

Souzní s pianem

     O Nohavicovi je známo, že se nevyjadřuje k útokům na svou osobu. Brání a obhajuje se ale ve svých textech, zpravidla těch nejsilnějších na desce, a odpovídá tak na otázky, které kolem něho vyvstávají. Písnička Lžou mi do očí je taková – jde z ní velká naléhavost. Hned za ní je na albu pomalá Velká tma, která možná vyjadřuje ve vlnách se dostavující únavu z takových okamžiků.

     Za pozornost stojí jakýsi duet v písni Černá jáma, který Nohavica zvládl sám, i to, jak dobře jeho přednes souzní s pianem (Empire States), které ve studiu obsluhoval Dalibor Cidlinský jr.

     Jakmile Nohavica zazpívá, je jedno, jestli vzpomíná, glosuje, vtipkuje, nebo vyznává lásku. Ve svém oboru umí v podstatě všechno. I přesto, že po těch letech to může být trochu stereotypní.


Jaromír Nohavica: Poruba
Jaromír Nohavica, 41:18
Celkové hodnocení: 90 %

Jaroslav Špulák, Právo
 


Autor:
Jaroslav Špulák, Právo
Zdroj:
Novinky.cz

 


bio
video TV
v
ideo archiv

články
r
ecenze CD

recenze koncertů

rozhovory

on-line diskuze

domů
mapa webu