Poláci svému
Jarkovi
Nohavicovi
rozumějí
E15,
6.2.2009
Jedinečnost Jarka Nohavici na české hudební scéně
dokládá celá řada povedených nahrávek a koncertů.
Důkaz o tom, že ostravský bard má výjimečné
postavení i u našich polských sousedů, má posluchač
v ruce až nyní. Výkvět polských písničkářů vzdal
Nohavicovi sympatickou poctu na dvojcédéčku Świat wg
Nohavicy, které vtipně, s citem a po svém
interpretuje dílo českého kolegy.
Cena nahrávky nespočívá v pouhém faktu, že někdo
zvenku složí poklonu českému umělci (byť se touto
poctou může pyšnit snad jen Karel Gott nebo
metalisté Master's Hammer). Na Światu wg Nohavicy se
však šťastně spojují dohromady dva úkroky stranou z
klasické tvorby Jarka Nohavici. Nápadité aranže pro
celou kapelu připomínají již polozapomenutou
nahrávku z roku 1998 Jaromír Nohavica & Kapela.
Slibný pohled na bigbítovou verzi nohavicovského
repertoáru však tehdy pokazil nepříliš vydařený zvuk
a produkce. Posluchači pak získali drobnou
ochutnávku téhož až ve filmu Rok ďábla.
Měkká polština a melancholická duše našich
slovanských bratrů zase odkážou na česko-polský
projekt Těšínského divadla Těšínské niebo/
Cieszyńskie nebe, na kterém Nohavica spolupracoval s
Tomášem Kočkem, Renatou Putzlacherovou a Radovanem
Lipusem.
Obě tyto polohy a přístupy dokážou klasické písně
jako Dokud se zpívá, Těšínská, Mikymaus, Zítra ráno
v pět a další posunout do nových dimenzí a ukázat
nové fazety Nohavicova talentu. Polští autoři jako
by dokázali šťastně vyhmátnout tu melancholičtější,
tu veselejší stranu Nohavicovy duše. Z některých
písní se staly echtovní šansony - Sarajevo v podání
Edyty Geppertové nebo Robinson, kterého zpívá
Grazyna Kulawiková. Ba ani samotný Jarek nezůstal
stranou: jeho polská verze Až to se mnou sekne je o
mnoho smutnější než český originál.
Velkým plusem jsou přitom polské texty. Autoři
překladů (většinu textů má na svědomí mozek projektu
Antoni Muracki, který kromě Nohavici rovněž překládá
i Kryla) se otrocky nedrželi originálu, naopak
drobně variují, posunují významy, občas text dokonce
přizpůsobují polské realitě (Pane prezidente). To má
svou výhodu - ,,polské" verze pak přirozeně plynou
zpěvákům z úst. Dobrý nápad, klobouk z hlavy dolů.
Sečteno podtrženo: Świat wg Nohavicy má smysl,
polští kumštýři do písniček dávají srdce, jsou jim
blízké, protože mluví o jejich bolestech i
radostech. Poláci svému Nohavicovi evidentně
rozumějí.
Świat wg Nohavicy
Vydavatel: Agencja Warsztat Antoniego, 2008
Hodnocení: 90 %
Aleš Borovan
Zdroj: