Šedesátka? Jen
číslo, říká Nohavica před narozeninami a koncerty v
hale
WWW.IDNES.CZ - 2. 3. 2013
Písničkáři Jaromíru Nohavicovi se před šedesátinami,
které oslaví 7. června, vede dobře. Dokončil turné s
kapelou Kryštof, k nohám mu padaly vyprodané haly a
v Polsku jeho píseň Minulost opanovala první místo
prestižní rádiové hitparády.
Na Andělech převezme cenu za nejprodávanější desku
loňského roku. A to přesto, že své písně rozdává
zadarmo na internetu. V projektu od A do Z, který
vyvrcholí v den jeho narozenin, zveřejňuje úplně
vše, co kdy natočil, a na 23. a 24. října připravil
koncerty s odlišným programem v pražské O2 areně.
Letos oslavíte šedesátiny. Jak ten věk berete?
Když mi bylo
padesát, odjel jsem na výlet do Chicaga. Teď zase
možná někam zmizím. Nebo taky ne. Tím chci říci, že
to pro mě není důležité téma. Nechci ho ani
shazovat, ani zveličovat. Vím, že mediálně to vypadá
výborně. Pořád se ptají, kdy bude ten obrovský
koncert nebo pocta. Jestli nechci udělat desku, na
které by mladé kapely zpívaly moje písničky. Mně to
celé připadá umělé. Já slavím průběžně, třeba tím,
že si zahraju s Kryštofem v hale. To jsou narozky,
berte to tak.
Ale právě k
šedesátinám jste začal s projektem od A do Z, v němž
zveřejňujete na internetu veškeré své písně.
První impulz ke
vzniku projektu s výročím nesouvisel. Já si chtěl
hlavně udělat pořádek v archivu, kde mám spoustu
věcí a nahrávek, starých i současných, nedokončených
i hotových. Potřeboval jsem si to srovnat, kdo jiný
to za vás udělá. Já nejlíp vím, kdy jsem kterou
písničku napsal. A v tomhle smyslu ano, k
šedesátinám si dávám malý dárek, že si udělám
pořádek ve svém nepořádku.
Je podle vás
zveřejňování písní zadarmo cestou i pro ostatní,
nebo jste už jen v pozici, že si to prostě "můžete
dovolit"?
Slovo dovolit je
trošku záludné. Evokuje takové to přezíravé, že "on
si to může dovolit". A to rozebírat nechci. Internet
dává tu možnost brát písničky jako dárky a vypouštět
je do virtuálního světa. Základem muzikantského
života je už od dávných časů živé hraní. Muzikant
přišel, někdo před něj položil padesát korun a řekl:
Hraj mi. On hrál a vzniklo něco jedinečného, zážitek
okamžiku. Vše, co přišlo potom, záznamenávání na
papír či nahrávání, je už navíc. A dneska se zase
vracíme k živému hraní. Protože, jak rád říkám, živý
koncert nevypálíš. Když vás má někdo opravdu rád,
tak pro vás má na celý rok připravených třeba 250
korun, které vám na to, abyste mu udělal radost, dá.
Když koupí ještě navíc desku, už je to bonus. Proto
mu jako dárek posílám DVD nebo písničky ke stažení.
Možná i proto se teď v Polsku daří vaší písni
Minulost. Nemáte pocit, že přístup českých rádií je
trochu macešský?
V mém žánru
nepovažuji rádia za důležité médium. Hudbou jen
doplňují reklamy a mluvené slovo. Proto je legrační,
když někdo říká: Hrajte nás, budete vychovávat.
Prdlajs, těch dvanáct tisíc lidí, co přišlo na
Kryštofa, nezná písničky z rádií. Že se z nové desky
příliš nehraje, proto neřeším. Ale v Polsku je to
zajímavější. Jde totiž o jednu konkrétní hitparádu,
která funguje opravdu dlouhá léta. Když to trochu
přeženu, jako kdyby dnes Jiří Černý i po desítkách
let pořád dělal Dvanáct na houpačce. Že je šest
týdnů na prvním místě má písnička, přiznám se,
považuji za jeden ze svých velkých úspěchů a mám
radost.
Proč jste se vlastně spojil právě s Kryštofem.
Kvůli krajanství?
Sleduji celou
českou hudební scénu a kupuji si spoustu desek všech
žánrů. Jezdím totiž hodně v autě a poslouchám.
Kapelu Kryštof znám od začátku. Richard mě oslovil
už na křest první desky. Slíbili jsme si, že až
přijde čas, uděláme spolu duet. Původně chtěl, aby
to už kdysi byla písnička Ostravska, ale řekl jsem
mu, že ta se mi vůbec nelíbí, že je to blbé.
Tentokrát poslal písničku Křídla z mýdla, která se
úplně liší od věcí, které píšu já. Je vynikající
lyrik, v básnictví i muzice se to u nás příliš
nevidí. Když jsme ji natočili, chtěli jsme si ji
vyzkoušet i naživo.
Což musí být příjemné, přijít na pódium na pár
písniček a hala padne.
Co mám na to
říct. Když jsem vyšel v osmdesátém třetím na Portě,
bylo tam třicet tisíc lidí a Porta padla. Ale ona
padne, i když tam třeba vyjdete svlečený a na hlavě
máte číro. Já si to užívám, protože kluci jsou
skvělí muzikanti.
Ocitl jste se v paradoxní situaci. V Andělech je
na píseň roku nominovaný Inzerát od Kryštofa a vaše
společná píseň Křídla z mýdla. Kdo by měl vyhrát?
Inzerát je lepší.
Dokonce výtečný. Ale písničky můžou soutěžit a
nakonec je stejně proseje čas. Takže jestli Inzerát,
nebo Křídla z mýdla, je vlastně jedno. Já na
předávání jdu, protože moje deska Tak mě tu máš je
prý nejprodávanější za minulý rok. Takže se tam
půjdu podívat s nabitýma kapsama honorářů a tantiém
a milionů.
Autor: Honza Vedral
Zdroj:
www.idnes.cz
