Píseň Darmoděj zazněla poprvé veřejně v pátek 25.března 1983 v 18,00 hodin ve velkém divadelním sále porubského kulturního domu. Vím to tak přesně, protože jsem tou zbrusu novou písní začínal tehdejší Folkový kolotoč. Byl to nápad Milana Kaplana, hlavního pořadatele a duše největší písničkářské akce těch let. Po mém úspěšném folkovém debutu v předcházejícím ročníku mi na jedné z našich četných porad v baru Waldemar hned vedle ostravského rádia, kde tehdy pracoval, prostě zadal úkol. Složíš něco, čím bychom mohli zahájit kolotoč. Hned po zvonech, které zní na počátku, přijdeš ty. Bylo to hodně patetické a má píseň podle toho dopadla.

Ale jsem s ní spokojen. Je určitě vedle Komety a Fotbalu nejhranější písní mého repertoáru. Když budu chvilku počítat, vyjde mi, že jsem během 25 let na různých pódiích odehrál jistě 1.200 koncertů. Kdybych hrál Darmoděje jen na polovině z nich, pak jsem vybrnkával onen úvodní rozložený akord ami v 8.poloze  už nejméně 600krát. Počítejme dále. Píseň trvá zhruba 4 minuty. Na koncertech jsem s ní tedy strávil takových 2.400 minut, což je, světe drž se, celých 40 hodin. Téměř dva dny Darmoděje v jednom kuse. Vydržet s jednou písní tak dlouho, aby Vás stále bavila, to už není samosebou.

Myslím, že hlavní kouzlo Darmoděje tkví v tom, že je neuchopitelný. Pozor ! Nedivte se tomu, jak tady o vlastní písni mluví sám její autor. Ten, který ji přece zná nejlépe, ten, který ji poskládal a vymyslel, který ji má probádanou až do poslední nitky, který zná všechna její zákoutí a černé skrýše, který chápe každé slovo své písně ve všech jeho skrytých významech. Omyl, moji milí. Velký omyl.

U opravdu dobré a podařené písně, a je jich za život tak nejvíc pět, stojí autor častokrát ve stejně němém úžasu před výslednými verši a tóny jako posluchač. Jsou prostě věci mezi papírem a tužkou, které se komputerově chladnému rozebírání a analýze brání. Ráno se vzbudíš a nevíš, co všechno jsi to v noci napsal. Jen jakýmsi šestým smyslem cítíš, že to funguje. Proto se taky omlouvám vám všem, kteří jste mne tolikrát už žádali, abych vám vše o Darmoději prozradil, abych řekl, co vím, abych rozklíčoval všechnu vůni i  zápachy písně.

Nevím, nevím, nevím. Jsem na tom podobně jako vy,  a proto mohu tuto píseň dál hrát a zpívat a poslouchat na pódiu sám sebe. A nacházet častokrát víc, než jsem tušil.

Jisté je, že slovo Darmoděj jsem pro sebe objevil v krásné sbírce Adam a Eva od Karla Šiktance. Jemu jsem taky tuto píseň věnoval. Jisté je, že poprvé jsem motiv Darmoděje použil v textu pro Petra Němce na hudbu Ivana Kožušníka, skvělého basisty ostravských Plameňáků. Psal se duben 1979 a textová rozhlasová komise text odmítla pro ideovou neukotvenost a závadnost. Zůstal mi ležet v zásuvce celé čtyři roky až do onoho jara 1983, kdy jsem usilovně přemýšlel nad úvodní písní pro folkový kolotoč. Jak jsem Darmoděje zpracoval podruhé, které motivy ze zamítnutého textu jsem použil, jak posunul celé vyznění písně, můžete dnes za domácí úkol prozkoumat sami.

Dnes po více než čtvrtstoletí od napsání písně bych Darmoděje rád připsal také Milanu Kaplanovi. Už jsem se o něm zmínil. To on dokázal nadchnout a seskupit kolem sebe pár nadšenců z Ostravy, kteří vymysleli a zorganizovali tak úžasnou akci. Někdy pro každodennost a všednost zapomínáme na velké věci. Když si dnes prohlížím vzácné fotky, na nichž kudrnatý Milan zleva shora dohlíží na mou přípravu na pódiu v Hradci nad Moravcicí v létě 83.roku, když si pročítám „kolotočové“ bulletiny, plné jmen  dnešních kritiků, politiků, dramaturgů i organizátorů slovutných nad slovutné, když procházím tehdejší víkendový třídenní program plný jmen, která dodnes patří k základům žánru, když vzpomenu Milanovo nelehké potýkání se s tehdejšími mocnými světa, jen abychom „skrze písně spolu v časech i nečasech mohli pobýt“,  chci ho alespoň takto dnes virtuálně obejmout.

Milan mne před 25 lety požádal, abych napsal píseň pro zahájení Folkového kolotoče. Nejprve tam zněly zvony.

Ty zvony znějí dodnes.
 

Darmoděj
26.1.1984, klub Na Petynce, Praha,  3:18 min, mp3 - 3,88 MB

Darmoděj
15.-22.7.1989, Staré Splavy (Týden s folkem), společně s Petrem Rímským,
3:36 min, mp3 - 4,56 MB