JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt

JDOU PO MNĚ, JDOU (1985)

Můj obdiv k americkým tradicionálům všeho druhu je hudebně nejpatrnější v písni Jdou po mně, jdou. Při jejím skládání jsem použil všechny atributy amerických kovbojských písní, dokonce i tóninu D dur jsem zvolil s ohledem na svou oblíbenou Červenou řeku, akord fismoll (který se mi hraje velmi těžko :-)) jsem v písni použil snad poprvé v kariéře, v refrénu jsem zkoušel občas i typické glisandové nájezdy…prostě Američan.
Textově jsem se v té době vypořádával se svým prvním zákazem vystupování. Jinotaj byla naše tehdejší zbraň. Podobně jako jsem v Písni zhrzeného trampa zpíval ….“ poněvadž nemám kanady / a neznám písně z pamp / vyloučili mě z osady / že prý jsem houby tramp…. „ tak jsem se opíral do refrénu Jdou po mně, jdou, jdou, jdou…a věděl jsem, že všichni pochopí.
Premiéru měla někdy v roce 1985 v bytě u Hanky a Juppa Konečných.
Provázela mne pak mnohými životními situacemi. Píseň často pomůže více tomu, kdo si ji zpívá, než tomu, kdo ji poslouchá. A tak Jdou po mně jdou jdou jdou / na každým rohu mají fotku mou….mne provázela pak i v dobách porevolučních, v roce 2000, kdy jsem byl výtvarnou skupinou Pode Bal na výstavě Malík urvi zařazen mezi 36 největších zločinců komunismu hned vedle pana Šloufa. Toho, který mi v polovině 80.let v Plzni na Portě doporučil, ať oba se ženou raději jako osoby nežádoucí opustíme Plzeň. Pár měsíců nato pak v Paláci kultury uspořádal Koncert osobností. Taková to byla doba.
Plná polopravd, lží, manipulací a obyčejného lidského strachu.
Ale i odvahy.
Jak vypadalo obyčejné každodenní potýkání se s institucemi té doby, trápení s různými zákazy, příkazy, s povolováním, s novináři i s orgány Vám snad přiblíží malá dokumentární ukázka. Je z roku 1987, kdy mi bylo podruhé „nedoporučeno“ vystupovat. Nahrávky i dopisy schovávám ve svém archivu jako relikvie a doklad toho, že i tehdy byli lidé, kteří se prostě nebáli. A pak ti druzí. Čert ví, kterých bylo vlastně více.

 

Kauza Proč nezpívá J.N.

2. dubna 1987 obdržel Jaromír Nohavica dopis podepsaný ředitelem Krajského kulturního střediska v Ostravě, ve kterém mu oznamuje, že s ním agentura ukončila zprostředkovatelskou činnost. Ve svém důsledku se jednalo o nepsaný (jak tomu tehdy takřka vždy bývalo) zákaz veškerého veřejného vystupování. Bez oficiálního zprostředkování předem schváleného programu nebylo možné oficiálně vystupovat.
Celou kauzu měl uzavřít 22. dubna článek v Ostravském večerníku Proč nezpívá J. Nohavica. Ten však byl pouze katalyzátorem pro řadu veřejných reakcí. Na článek reagoval nejen Jaromír Nohavica, ale otevřenými dopisy i Vladimír Hanzel a Jiří Černý, který článek i svoji reakci na něj pravidelně četl na svým klubových pořadech. Stejně tak výmluvné jsou ovšem i na druhé straně reakce šéfredaktora Večerníku a ředitele Krajského kulturního střediska.

Kompletní materiály ke kauze  >>

 

Vyměňte hudebního redaktora

Dopis Tomáše Jurčíka, předsedy Společnosti středoškolských pedagogů Radě Českého rozhlasu ze dne 15.1.2009.
 




První náčrty textu písně
© Jaromír Nohavica

Jarek Nohavica na koncertě v Lipnici 12. září 1987
Foto© Miloš Truhlář

Karel Plíhal, Jarek Nohavica a Honza Horák s manželkami v publiku na Portě
© Jaromír Nohavica
Koncert (1998)
Jdou po mně, jdou
Samostatný koncert Jaromíra Nohavici v ostravské hale Tatran

1990, hala Tatran, Ostrava, 2:50 min, wmv - 5,40 MB,
Zdroj: dobové vysílání ČT Ostrava, přepis VHS
  Jdou po mně, jdou
ukázka z videoklipu

0:29 min, wmv - 0,94 MB,
© ČT Brno, Režie: Vojtěch Fatka
  Jdou po mně, jdou
koncert Jarek Nohavica Doma - natáčení stejnojmenného DVD
Na DVD nerealizováno, dosud nezveřejněno

29.6.2006, hala Karolina,Ostrava  2:30 min, wmv - 4,76 MB,
© Jaromír Nohavica

 

Komentář Jarka Nohavici
(komentář Jarka Nohavici na koncertě k jeho "neúčinkování" na Portě 1985 a slovní hříčky, které měl na Portu připravené)
1985, místo neurčeno, 
3:36 min, mp3 - 1,35 MB
           
Úvod k písni Jdou po mně jdou
9.3.1987, Praha, klub Na Petynce, 
0:53 min, mp3 - 1,01 MB

Jdou po mně, jdou
9.3.1987, Praha, klub Na Petynce, 
3:28 min, mp3 - 3,96 MB

Jdou po mně, jdou
ukázka z alba Koncert,
0:29 min, mp3 - 0,11 MB
Natočeno 13.-14.12.1997 v sále Slovenského rozhlasu v Bratislavě, 15.12.1998 v KD Vltava v Českých Budějovicích a 17.-18.12.1997 v Lucerna Music Baru v Praze

 



Býval jsem chudý jak kostelní myš
na půdě půdy jsem míval svou skrýš
pak jednou v létě řek jsem si bať
svět fackuje tě a tak mu to vrať

Když mi dát nechceš já vezmu si sám
zámek jde lehce a adresu znám
zlato jak zlato dolar či frank
tak jsem šel na to do National Bank

Jdou po mně jdou jdou jdou
na každém rohu mají fotku mou
kdyby mě chytli jó byl by ring
tma jako v pytli je v celách Sing-Sing

Ve státě Iowa byl od poldů klid
chudičká vdova mi nabídla byt
jó byla to kráska já měl peníze
tak začla láska jak z televize

Však půl roku nato řekla mi dost
tobě došlo zlato mně trpělivost
sbal svých pár švestek a běž si kam chceš
tak jsem na cestě a chudý jak veš


Jdou po mně jdou jdou jdou
na každém rohu mají fotku mou
kdyby mě chytli jó byl by ring
tma jako v pytli je v celách Sing-Sing

Klenotník Smith mi do očí lhal
dvě facky slíz a dal vše mi dal
a pak jsem vzal nohy na ramena
ten kdo nemá vlohy nic neznamená

Teď ve státě Utah žiju spokojen
pípu jsem utáh a straním se žen
jó kladou mi pasti a do pastí špek
já na ně mastím jen ať mají vztek

Jdou po mně jdou jdou jdou
na nočních stolcích mají fotku mou
kdyby mě klofly jó byl by ring
být pod pantoflí je hůř než v Sing-Sing


vlastní texty
archiv pod lupou

překladatelé
překlady textů
       polské
       anglické
       německé
       italské
       chorvatské
      
maďarské
       esperanto
divadelní hry
opera
muzikál
bás

próza
písničkový blog
 

domů
mapa webu