JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


ARCHIV POD LUPOU

Copyright 2005-2008 © Jaromír Nohavica
 

NATAŠO, LÁSKO MÁ (1980)

 

Když mne nad dnešní písní Nataša napadlo spočítat si jen tak pro zábavu, kolik dívčích jmen se mihne v mých písních, sám jsem byl překvapen, když jsem došel k číslu 42. Rovnou ale říkám: nebojte se. Nebudu vás zahlcovat žádnými důvěrnými bulvárními informacemi o jednotlivých jménech. Jednak není o čem, a jednak se domnívám, že muž má tak jak tak mlčet až za hrob. Budu tedy diskrétní.

Ženy jsou jiné bytosti. Najít k nim klíč není tak snadné. Možná že některým mužům chybí prostě jen trpělivost a touha. Odměna je ale sladká. Za branami městského opevnění každodennosti se rozprostírá překrásná krajina polí i luk, lesů i mýtin, potůčků i horských bystřin. Básník to ví, a proto tak často tluče na vrata.

Pojďme na to.

Deset dívčích jmen je titulními hrdinkami mých písní. Karolina, kterou vídávám z vlaku stát u trati, Margita, tanečnice smrti, Lenka, které zpívám, že na čísle 56109 nikdo to nebere, Maria panna, která byla na všecko sama i Mařenka, kterou neopouštím. Na Moniku v další písni si už nevzpomínám, Markétu potkávám v podchodu těšínského nádraží (ale také později jako svědka na své svatbě v písni Možná že se mýlím a na Žižkově náměstí v Budějovické). Martině je věnováno jednak Heřmánkové štěstí, ale také pod oknem zpívaná Píseň pro Martinu. Svatava nedělá nic jiného, než že čte na Gottwaldově ulici básně a dnešní Nataša je symbolem všech těch čechovovských lásek, které nám zamávají na nádraží kapesníčkem a s plynoucím časem zmizí za horizontem našich životů.

Rovnou prozradím, že mi v dnešním výčtu jmen velmi pomohla  píseň Proutníci kluci. Refrén přispěl hned 14 jmény dívek, což je plná třetina mého virtuálního písňového harému. Iva, Iveta, Marie, Alžběta, Dáša, Ája, Alena, Alice, Blažena, Máša, Ida, Irena, Lysistrata, Renata. Hlavně ta Lysistrata mne po letech velmi těší a vzpomínky na ni jsou jako živé.

Dál už to vezmu podle abecedy, jak jsem ženská jména do svých písní dával.

Anežka byla má žena, která by mne za dopis prezidentovi přizabila. Babeta odešla do světa a konkrétně zmizela v Bruselu, Drahomíra byla matkou svatého Václava. Má nevěsta z písně Dance macabre se podobá symbolicky Evě i Marii. Jméno sice nenajdete v žádném českém kalendáři, ale je to křestní jméno zamilované delfínice.  Jitku v Halelujá tahám za copánky. Magda drží sveřepě Jana za ruku na hradišťském náměstí ve Svatební. Magdalena (s Petrem) jsou mi připomínkou lásky z roku 1790 za zídkou staré kašny. Marina tančí tanec pohanského bůžka Odina v Kejklířích. V Husitovi zpívám o Marii, která stojí na vozové hradbě. Novojičínská Maruška (Králová) má 4 kluky v Buď vítán. Další dvě Marušky čepují pivo. Jedna v Hospodě U mámy, druhá Starobrno v kantýně písně Holywood. (Mařenek se mi vůbec v písních přeurodilo. Ani jsem netušil jakým symbolem ženskosti mi jsou.) Za hranice do Petěrburgu jsem vyjel na výlet s Naděždou Ivanovnou. Krylova (nebo chcete-li novozákonní) Salome tančí v Osudu. Mít prsa jako má paní Soňa toužím v písni Kdyby. Ve Starých dobrých časech mi drzá dívka Tereza říká, že patřím do starého železa, v písničce Pro Martinu mi stejná Tereza po telefonu sděluje, že už ke mně nevleze, protože jsem posledně dostal strach. No a na závěr mi ještě symbolicky v písničce Halelujá zůstává Věrka. Té TO prostě ukazuju a basta.

         Vždycky mi připadlo velmi zvláštní, že z velkého českého básníka smrti a depresivních existencionálních otázek (mluvím o Karlu Hynku Máchovi ) se ve školních učebnicích díky jeho 4 veršům věnovaným lásce (a to jen letmo a okrajově) stal opěvovaný básník zamilovaných. Došlo to tak daleko, že si pod jeho pomníkem v Praze dávají mladí milenci schůzky a líbají se tam. Říkám to proto, poněvadž dnes jsem vám povyprávěl o několika desítkách dívčích jmen ve svých písních a nerad bych, abych (snad kvůli vyváženosti) nebyl v učebnicích za čas veden jako básník smrti a depresivních existencionálních otázek.

 

P.S.
Vždycky mne potěší, když mne pozorní čtenáři a posluchači mých písní upozorní na případné nedodělky mého Archivu pod lupou. Tentokrát se ozvali ti, kterým chyběla některá dívčí jména. Konkrétně : Adéla, za kterou se v písni Svatava vydává pan Slováček, Eurydika, krásně líbající v Převez mě příteli, Evelyna, která ve čtvrtek hajcuje a v pátek vyhasíná a ještě jedna (v pořadí pátá) Maruška - ta, co je holka fest
A je to..

 

 

Poznámka

Toto zamyšlení nad ženskými jmény inspirovalo Janu Fiuráškovou k vyhledání, sepsání a zaslání přehledu všech mužských jmen, které se v písních Jaromíra Nohavici objevily. O několik desítek jmen pak následně ještě doplnila Jarka Baštová:


Adalbert, který se krčí v koutě (Ještě mi scházíš), Adam který s Evou zakládá nový rod (Noe), pracovitý a bohabojný soused Alexej (Samodruhá), Anatol který vám ji přebral (Batignoll), zvon Bartoloměj (Ondřej a Bartoloměj), zabiják Béďa v krvavý Bill hrající ragby (Ragby), Bob, Broňa a Bobin malující si hubu černým globinem, bratr Boleslav (Legenda o sv. Václavu),
pan doktor Božutský (Vilém Fusek), pan J.H. Bridge z města Longbeach (Very fine house), pohan kašle na Cyrily (Pochod věrných pohanů), Dežo (Dežo), klaun Ferda kterému může dát kdokoli úder (Ikarus), svalnatý pan Fredy (Kdyby), Jepy Fun (John Lancaster), Hanýsek sem Hanýsek tam (V jednym dumku na zarubku), Honzové na peci milujou děvčata (Pohádka z papíru), děda Hříbek stále postonává (Buď vítán), jakýsi Choze ve voze (Moja moja), modlící se kněz Chrastěj (Legenda o sv. Václavu), hrdina Ivanič (Ivanič), přítel Izmael (Žádná velká válka), Jacek mávající z říční navigace (Jacek). A teď jméno Jakub, které se vyskutuje v několika písních, a to v: Haleluja, Hloupá písnička o muži a myši, Kopačák, O Jakubovi, Ukolébavka pro Kubu a Lenku. Jméno Jan se vyskytuje ještě ve více písních a to v různých podobách- apoštol Jan v Babylonu, hloupý Janek v Dolní Lhotě, brách Jan v Písni druhorozeného syna, Jan držící Magdu za ruku ve Svatební, měsíc jako hloupý Honza ve Vlacích které jedou do nebe, Janek v Hnala Hanka krávy a pyšný Janek v Pyšném Janku. Jméno Jiří má taky různé úpravy – Jirka kterému jste zavolal (Natáh jsem sadu nových strun), Jůra s deskou od Mišíka (Proutníci kluci), kmotr Jura (Svatební) a pan Jiří s dárkem (K narozeninám) a podzim s Jiřím (Skončilo léto). Frajer Joe (Píseň zhrzeného trampa), sv. Josef (Marie panna, Panna na oslu jede), Josef Lír (Hloupá písnička o muži a myši) a sir Jožo (Protokol na milici) dál jako Pepík (Odyssea), Pepa (Kapitál, Když byl Pepa ještě mladý). Následuje Karel (Žádná velká válka) nahý a bosý Karel (Odyssea) a Karel jako syn (Pane prezidente). pan vrchní Kopecký (Hospoda u mámy), komisař Kubat konajíci velkou nespravedlnost (Broňa Voznica), 300× vás seřve kapitán Kučera (730), holič Kukulín (Král Lávra), lump John Lancaster, tánhle só Francóze řekl generál Libršvic (V hospodě na rynku), nevyspalý Lojza (Milionář) a Lojza Miltag s kterým ste chodili do Orlové na ZŠ a fárali ste spolu (Až to se mnu sekne), Matěj (Povijan), Metud byl největší hrdina (Metud), za nos vás vodila od Mikuláše do apríla (Bahama rum), ten který vytáhl koláč z brašny a připadal si jako Mikuláš (Na zídce staré kašny), svolávajíci Noe (Noe), muzikant Ondřej, sv. Petr (Haleluja, Osmá barva duhy, Mám jizvu na rtu, Na zídce staré kašny), trpaslík Ondřej (Žádná velká válka), Pepa (Jugoška), k Radovi na guláš (Na dlažbě). Dále miliarda Rómeů které přikryjí kameny (Rakety), plížící se Slávek Slováček kolem stěny (Svatava), chytrý Franta Šiška (Milionář), Tom (Růže mezi trny), sv. Václav (Legenda o sv. Václavu) a po zimě s Václavem (Skončilo léto), otrávený Váňa (Dialog u televize), Vaňka cpoucí si na koleně punčochu (Dvanáct), kdo tě chtěl urazit řek ty seš Vasil (Staré dobré časy), stary byk Vilem (Vilém Fusek), jurodivý Vincent (Dál se háže kamením), okresní inspektor Vlček (Mávátka), jaro s Vojtou (Skončilo léto) a Kain, Ábel, Matouš a Marek (Píseň druhorozeného syna).

V několika písních se objevuje jméno Jaromír:
Jarek (Husita), Jaromír (Pane prezidente, Ostravian pie), celé Jaromír Nohavica v písni Psohlavci, pane Nohavico, to jste vy (Láska je jak kafemlýnek), říkali Jarku (Žádná velká válka), meňa zovut Jarek (Píseň pro V.V.).


V písních se také objevila jména známých osobností:

Jakub Arbes – s kterým si nesem své deprese na chodbě po plese v písni Ikarus
Bach – se svoji fúgou v Panoptiku lásek a hrůz
Banderas - Festivalnyj privět
Bartoška - Festivalnyj privět
Baudelaire – stará paní si ho čte v Mrtvé včele a Svatavě ho nese Adéla (ale vlastně nenese)
Becher – Pijte vodu
Bendl – Ano nebo ne
Bezruč – Svatava s ním mlátila Slávka Slováčka v písni Svatava
K. H. Borovský – než umřel na souchotě učil tě psát českou poezii v Já neumím a jinde se zase loučí s národem v písni Komenský (Emigrantská)
Bohuš - točící Klekánici (Broňa Voznica)
Botticelli - Pohlednice ze San Rema
Bulat (Okudžava) - Festivalnyj privět
socha Bulata - Moskevská virtuálka
Butch Cassidy - Na dlažbě
Hieronym Bosch – na jeho flénku hrál Darmoděj
Giordano Bruno – Pavilon č. 5
Caesar – Plebs blues
Caligula – Plebs blues
Valerio Catull - jehož Svatava tiskla k hrudi
Cervantes - Na dlažbě
Leonard Cohen – Colours a Pohlednici ze San Rema
Connors – Ano nebo ne
Vladimír Čech – Milionář
Franta Černý – z Čechomoru (Colours)
Jirka Černý - Sako ze sametu
Čingischán – na koni v Penziónu Česko
Daidalos – bojící se o svého syna ve Strachu
tibetský dalajláma - Já si to pamatuju
don Quijot - Na dlažbě
Donatello – se svoji madonou v Heřmánkovém štěstí
Dvořák – Ano nebo ne
Bob Dylan - Co bylo, to bylo
soudruh Džugašvilli - Staré dobré časy
Faust – řekl: „sáhni a ber“ v písni Hrdina nebo dezertér
Fenič – Ano nebo ne
Fibich – Ano nebo ne
Fischer – Moje milá dej mi ještě šanci
Fric – Ostravian Pie
Jurij Gagarin – Vlaštovko leť, Pro Martinu, Když jsem tahal kačera
markýz Gero – Par nobile
Karel Gott – Dneska bylo hezky
Gotwald – do Ostravy pismo dluhe napsal v Častušce
El Greco - Zlo sedí v rohu pokoje
Hadamczik – Hymna HC Oceláři Třinec
František Halas – do kterého má daleko v písni Tvůrčí muka
Václav Havel – Staré dobré časy, Já si to pamatuju
Heller – u kterého se koupím audinu abych naštval místní hochy v Moje milá dej mi ještě šanci
Herodes – Heřmánkové štěstí, Peklo a ráj
Hitler – Penzión Česko
Holan – obracející se v hrobě a taky v písni Kdo to zvoní
Holík – uděláme jej z tebe v Já si to pamatuju
František Hrubín – vnučka žvatlá jeho pohádky v písni Svatava
Hutka – Ano nebo ne
Cheops – Plebs blues
Chic Corea – pouští dobrý muž v rádiu v Mikymauzovi
Chovanec – dostal kartu ve Fotbalu
kníže Igor – si bere moji lásku v Petěrburgu
Ikarus – svobodný jako on v písni Ikarus
Javorský – Hymna HC Oceláři Třinec
Ježíš (Kristus) – Dál se háže kamením, Možná že se mýlím, Svatá Dorota, Stodoly, Třiatřicet, Ježíšek, Fillium deum, Colours
Josef Kainar – Tvůrčí muka
Kepler - rozepsal nebeské zákony v Kometě
Václav Klaus – přijede ve Very fine house na návštěvu a na internet chodí v písni Na virtually!
Jiří Korn – jehož fotku má v peněžence v písni Knihovník
Kozina - Psohlavci
Karel Kryl – Ano nebo ne
Kvašňák - Tři rohy penalta
Josef Lada – Ladovská zima
král Lear – Jen mě nelituj
Lendl – Ano nebo ne
V. I. Lenin – Leninova ulice, Chtěl bych zažít
Li-Po – Píseň psaná na vodu
Lomikar – Do dne a do roka
Magdon – s kterým to šlahlo v Až to se mnu sekne
Mácha – obracející se v hrobě v Kdo to zvoní, Já chci poezii
p. Marvan – dělající anděla v Zestárli jsme lásko docela
Masaryk – Very fine house, Vánoční kapr, Erinej, U nás na severu
Vláďa Merta – Haleluja, Vánoce v Bratislavě
kníže Měšek – mávající z Piastovské věže v písní Jacek
Vladimír Mišík –  Proutník kluk
Mojzes – Těšínská
Wiecek Mokrohajský aj Mikeska - Co bylo, to bylo
W.A.Mozart – Boureé
Napoleon – prachbídně zahyne V hospodě na rynku
S. K. Neumann – jeho knihou tloukla Svatava
Neuwirth – chová rybky v akváriu a já jen Malé české blues aneb doprdelepráce
Vladimír Nezval – Svatava
prezident Obama - Las Vegas
Odysseus - Odysea
Ostrý – Hymna HC Oceláři Třinec
František Palacký – Píseň o té revoluci 1848
Paroubek – Kolovrátek
sektář Parsifal - www.idnes
Pele – bude čumět v Kdybych byl ředitel
E. Petiška – Když jsem tahal kačera
Pilát – si ruce myje a Dál se háže kamením
Plíhal – hrál z kazetáku a v potravinách, když vyprodali Bahama rum
Pospíchal - Tři rohy penalta
J. Prevert – měl zásluhu na modřině pod nosem ve Svatavě
A. S. Puškin – Setkání s Puškinem, Před sochou Puškina
Ragulin – z tebe udělají a Já si to pamatuju
Ramses – Plebs blues
Rothchild – má peněz v Kdyby
Jenis Rycoss – Svatava
Shakespeare – Na dvoře divadla
Smetana – Ano nebo ne
Stalin – Častuška, Stalin, Penzión Česko
J.Suchý – Pro Martinu
Suvorov – škoda slov v Malé české blues aneb doprdelepráce
Fráňa Šrámek – Když mě brali za vojáka
Šrojf - Tři rohy penalta
Luigi Tenco – Pohlednice ze San Rema
Tluchoř – Ano nebo ne
Topolánek – jasné jak facka Malé české blues aneb doprdelepráce, Kolovrátek
Thrumen – chachar co by nás přes pazury piznuť v Častušce
Jan Turek - www.idnes
Tutanchamon – Muzeum
Veltvíno – Colours
Fr. Villon – je do něj daleko v Tvůrčích mukách
Libor Vojkůvka – Sudvěj
Voloďa (Vysocký)- Festivalnyj privět
Bruce Willis – ne nadarmo mi tak říká moje stará v Hollywoodu
generál Windischgrätz – Píseň o té revoluci 1848
Emil Zátopek – jeho plíce bys chtěl mít Kdyby
Vilém Závada – Tvůrčí muka
Zelenka – se svoji bandou točí v Hollywoodu
Zeus – Odysea
Železný – má dost prachů v Milionáři
 

postavy z románů nebo pohádek:

Kazisvět šestý - Pohádka z papíru
Křemílek, Vochomůrka - Mařenka
Robinson, Pátek - Robinson
Rumcajs - Poker
Švejk, řek Zorba - Řecký mejdan

 


 

Práce v knihovně vám umožní pochopit ženskou duši.
© Jaromír Nohavica
     

 

Natašo, lásko má
3.9.1994, Helfštýn,   2:43 min, mp3 - 3,20 MB
 



Natašo lásko má
lásko na tři akordy
už tě má jiný frajer
čas je jak pohroma
jsem sám se sebou na kordy
smutně to ve mně hraje

Záda od omítky
líbání ve stoje
něžné průpovídky
otázky co to je
ústa nepřejícná
ústa lakomá
Natašo lásko má

Tajné objímání
u padlých kuželek
má ruka ve tvé dlani
jak prošlý výdělek
ticho bez polibků
nechané na doma
Natašo lásko
dvakrát ztracená
a dvakrát získaná
a potřetí prohraná

Natašo lásko má
lásko na tři akordy
brzy's mi dala košem
čas je jak pohroma
jsem sám se sebou na kordy
nechceš mě za kámoše

Stovky krásných dívek
a žádná jako ty
struny z ovčích střívek
hlídané mrákoty
úsměv jen tak koutky
višňové aroma
Natašo lásko má

Dvě tři krásné chvíle
milion špatných chvil
a jeden dlouhý výlet
tam kde jsem kdysi žil
kde také ty jsi žila
dnes nejsi už doma
Natašo lásko
dvakrát ztracená
a dvakrát získaná
a potřetí prohraná


vlastní texty
písně od A do Z
archiv pod lupou

překladatelé
překlady textů
       polské
       anglické
       německé
       italské
      
maďarské
       esperanto
divadelní hry
opera
muzikál
bás

próza
písničkový blog
 

domů
mapa webu