JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt

VERY FINE HOUSE  ( 1990 )

Když jsem koncem 90.roku dostal od Míry Ludvíka, kamaráda emigranta z Kanady, jako dárek k sametovému osvobození dvojdílnou Folk song encyklopedii Jerry Silvermana, bylo to pro mne zjevení. Zdá se mi, že teprve v té chvíli se mi naplno otevřely hranice svobodného světa a já, 36 let žijící za ostnatými dráty, jsem si skrze americké lidové písně ochutnal poprvé volnost větru. Jistě, americká lidová píseň (termín berte, prosím, jako pracovní a netrapte mne odbornými disputacemi o nepřesnosti toho výrazu) u nás do té doby zněla v mnoha podobách, provedeních, verzích, já měl ale najednou na notovém stojanu před sebou přes tisíc amerických písní sebraných nadšeným a poučeným sběratelem s obrovským přehledem a zkušenostmi, nemluvě o tom, že vše bez jakékoliv zásahu české cenzury. Navíc pro mne, jako pro autora, je notový záznam písně daleko nejcennější, protože si tak mohu prohlížet písně až na kost, na jejich dřeň, kdy ještě nejsou oděny v háv aranží, úprav či živého provedení. Slovo je slovem a nota notou.
Zvyklý na evropský standard byl jsem okouzlen jakousi „jinou“ prostotou amerického folklóru. Ač americká píseň zřetelně vyrůstá z evropských kořenů, je už dlouhá léta kultivována stranou , za mořem a v jiných historických ale i hudebních souvislostech. Je to prostě strejda z pátého kolena, který má stejně typický nos jako vy, ale jinak je to úplně jiný člověk. O to zajímavější.
Má pozdější dětská deska Tři čuníci mohla nést v záhlaví dedikaci panu Silvermanovi s poděkováním za jeho dílo a Mírovi Ludvíkovi, že mi to dílo poslal. Já Mírovi na oplátku daroval svůj Krylův zpěvníček, vlastnoručně notu po notě přepsaný a hlavně Sušilovy Moravské lidové písně..
To mi připadalo zhruba tak adekvátní míře mé radosti.
Jednou z prvních písní, které jsem si ze Silvermannovy americké sbírky posléze přeložil, je pijácká hulákačka Little Brown Jug, kterou jsem pojednal jako příběh začínajících českých malokapitalistů. Záměrně píšu malých, neboť jsme na počátku 90. let a pan Klaus je teprve ministrem financí.
Nabízím Vám dnes dvě verze písně.
Ta první pochází z roku 1991 a skvělou kytaru na ní hraje Vašek Veselý. V té době jsme spolu nazkoušeli pár písní a odehráli několik koncertů, na které rád vzpomínám, neboť Václav byl a je skvostný muzikant, což ukazoval později nejen ve své kapele Irish Dew, ale také např. v roce 1995 při aranžování a produkování pro mne nejlepšího nedvědovského alba „Balady“, irských písní s texty Dušana Vančury.
Druhá koncertní nahrávka Very fine house je o téměř 15 let novější a pro mne je zajímavá zejména tím, jak nesouměřitelně jistěji frázuji oproti starším časům. Jak ale říkávám: za tolik let koncertování by se trochu naučilo zpívat i tele.

A když už jsme v těch prvních nadšených letech po revoluci, přečtěte si ještě jako bonus mou reportáž, kterou jsem si sepsal krátce poté, co jsem 17.listopadu 1990 zpíval na Václavském náměstí jako předskokan George Bushe st. a Václava Havla, kteří tam spolu demonstrovali světu, že už máme komunismus za sebou.
Někdo moudrý už přede mnou řekl, že píseň, kterou člověk poskládá, není nic jiného než fotka jeho duše. Což platí samozřejmě i pro mou dnešní reportáž.
Ještěže člověk nikdy neví, co ho čeká. Napadá mne, když si ji tak po 17 letech čtu.

 




Na společných koncertech
s Václavem Veselým (1991)
© Jaromír Nohavica

Little Brown Jug v Silverově engyklopedii se zárodkem textu Very fine house
© Jaromír Nohavica
 

 

Very fine house
1991, ze společného koncertu s Václavem Veselým,
5:09 min, mp3 - 4,83 MB

Very fine house
2004, ostravský klub Parník, koncerty byl vysílaný živě ČRo Ostrava,
2:36 min, mp3 - 3,66 MB

 



Moje žena je kost i já jsem feš
takový pár jak jsme my dva nenajdeš
ona pije džin a já piju rum
a vedle Staré Bělé máme rodinný dům

Ha ha ha moje žena a já
pojídáme kaviár a šoupem nohama
ha ha ha moje žena a já
máme domek polepený stokorunama

Já začínal jsem jako čistič bot
moje budoucí mi utírala z čela pot
na Kuřím rynku měl jsem zákazníky
do bedýnky házeli mi desetníky

Ha ha ha moje žena a já
pojídáme kaviár a šoupem nohama
ha ha ha moje žena a já
máme domek polepený stokorunama

Druhým rokem co jsme spolu žili
z desetníků na budku jsme ušetřili
moje žena vařila grog já dělal hot dog
na Fifejdách na ÚANu po celý rok

Ha ha ha moje žena a já
pojídáme kaviár a šoupem nohama
ha ha ha moje žena a já
máme domek polepený stokorunama

V grillbaru U Waldy
jsme prodávali za sto marek Gottwaldy
konto rostlo nám se otevřel svět
na lince Katowice - Ostrava a zpět

Ha ha ha moje žena a já
pojídáme kaviár a šoupem nohama
ha ha ha moje žena a já
máme domek polepený stokorunama

Loni v zimě jsme se uklidnili
a něžně jsme se revolučně zapojili
moje zručná žena šila trika
a já na ně maloval tatíka Masaryka

Ha ha ha moje žena a já
pojídáme kaviár a šoupem nohama
ha ha ha moje žena a já
máme domek polepený stokorunama

Pan Joe Howard Bridge z města Long Beach
přiletěl k nám na návštěvu byl z toho pryč
provázel jej sám ministr Klaus
oba svorně řekli Máte very fine house

Ha ha ha moje žena a já
pojídáme kaviár a šoupem nohama
ha ha ha moje žena a já
máme domek polepený stokorunama


vlastní texty
archiv pod lupou

překladatelé
překlady textů
       polské
       anglické
       německé
       italské
      
maďarské
       esperanto
divadelní hry
opera
muzikál
bás

próza
písničkový blog
 

domů
mapa webu