Napsal jsem si píseň je to píseň tato melodie nic moc ani slova žádné zlato Napsal jsem ji jen tak z radosti a štěstí že už zase mohu nikdo nehrozí mi pěstí Píšu co chci co se mi chce co mé srdce žádá a pan kritik hudební znalec z toho strádá Já ho chápu já mu rozumím já jinak písně skládat neumím možná že umím ale nechci možná jsem propadl v poslední lekci propadl pozlátku peněz a slávy jenže co s tím když mě to tak baví Milý pane promiňte že hraju já se kaju promiňte všichni domácí i cizí já už mizím zvolna mizím

Napsal jsem si píseň sloku refrén sloku tak nějak to dělám už třicetpět roků Celé dlouhé roky v levné masce barda hraju si a zpívám a bavím se jak malý Jarda Hraju co chci co se mi chce co mé srdce žádá a pan kritik hudební znalec z toho strádá Pro něj jsem šejdíř pro něj jsem kujón pro něj jsem prošlý slepičí bujón pro něj jsem bluma spadlá z višně děvkař a frajer tvářící se pyšně zhouba národa špatný vzor krycí jméno Never more Promiňte všichni že ještě hraju já se kaju promiňte všichni domácí i cizí já už mizím pomalu mizím