WASHINGTON

JAREK NOHAVICA ON THE ROAD 2008

předchozí den

  pondělí | 13.října 2008 

následující den

Washington Live

13.10. 2008
26°C

Londýn Londýn Londýn Dublin Cork Cork Toronto Toronto Toronto Chicago Dublin Chicago Washington Washington Denver Denver Denver DEnver - Las Vegas Los Angeles Los Angeles San Francisco San Francisco New York

TELEGRAF ROAD

9.30
Odjíždíme z hotelu na chicagské letiště

12.25
Startujeme na pravidelném letu Chicago-Washington

14.05
Přistáváme ve Washingtonu na letišti Reagan.

Napište nám...

Budeme rádi, když nám napíšete: webmaster@nohavica.cz

 

POLSKI KĄCIK

niektóre przetłumaczone sprawozdania z trasy i koncertów

NATÁČENÍ v ulicích Chicaga

nalétáno 9 433 km
autem 350 km

Další zastávka: Washington (USA)


KONCERT SE KONÁ

Embassy of The Czech Republic
3900 Spring of Freedom Street

15 minut slávy 

     Andy Warhol kdysi řekl, že každý člověk má právo na patnáct minut slávy. Američané k tomu přistupují zodpovědně a jsou přímo fascinováni známými osobnostmi a ještě více kamerou, která aspoň trochu působí profesionálně.
     Během turné sbíráme záběry nejen pro web, ale i do archivu k dalšímu možnému zpracování. Natáčím tedy nejen atmosféru koncertů, ale i žánrové záběry na ulicích. Lidé jsou rádi svědky podobných situací - člověk nikdy neví, kdy záběry uvidí například v televizi a může pak říkat, že byl u toho.
     Ale nemusí to být jen Amerika - v Londýně se nám stalo, že Jarka fotil kolega profesionální fotograf a já jsem akci ještě natáčel. Nebylo moc času, vše probíhalo rychle a situace působila dost dynamicky. Kolemjdoucí skupina náctiletých londýn-

 

ských dívek se zastavovala a bezradně na sebe pokřikovala: Kdo to je? To je někdo slavný! Znáš ho? Marně pátrali v paměti z kterého časopisu Jarka znají...
     Dnes jsme přelétali z Chicaga do Washingtonu. Přelety už mají trochu punc rutiny, zejména na vnitrostátních linkách, kde samozřejmě projdete bezpečnostní kontrolou, ale otázky se již netýkají důvodů vaší cesty. Dokonce dnes ráno se mě pracovnice na chicagském letišti při pohledu na mé tričko s názvy měst a logem  Nike zeptala, zda jsem také včera běžel v Chicagu maraton. Asi to myslela jako žert - jinak si to totiž nedovedu vysvětlit :-).
     Letecké společnosti už upřednostňují automatické odbavení. Stačí do čtecího zařízení přiložit pas a protože máme letenku společně rezervovanou, systém už sám

  nabídne zbývající jména, zeptá se na počet zavazadel a po kontrole zbývajících pasů vytiskne palubní vstupenky. Jediným lidským faktorem je pak už jen nalepení čárových kódů na zavazadla. Zkrátka jste už v Matrixu.
     Přesto se nemůžeme zbavit dojmu, že někdo ví, že to jsme zase my, protože nám s pravidelností systém přiděluje zadní místa v letadle. Cestou do Washingtonu jsme si už připadali jako na školním výletě, kde jsme si vždycky sedávali v autobuse na do poslední řady sedadel. Býval odtud nejlepší výhled a je tomu i v letadle, ale bohužel díky motorům z okénka nevidíte nic. Kuba nás mezi řečí dobrácky upozornil, že můžeme aspoň sledovat, jak se trup při letu lehce vlní...

Tomáš Linhart

KLIKNUTÍM na foto spustíte fotogalerii
(všechny fotogalerie najdete zde)