LOUČENÍ S POLSKEM / Прощание с Польшей
Hudba a původní text: Bulat Okudžava

Jsme břehy jedné řeky jsme kola jedné káry
nás pojí stejný osud ať v dobrém nebo zlém
když na Krakovské věži zatroubí trubač starý
zas chystám svoji šavli a jsem plný naděje

Jdem v ošuntělých šatech a sandály nás tlačí
a slzy našich sester jak Jaroslavnin pláč
Zahrajte harmoniky ať lépe se nám kráčí
jdem za svobodu bít se a je nám sedmnáct

Co svoboda ? Že nespat že porozbíjet vázy
že vysmát se všem koním a jezdit rychlíkem ?
Na to jsme příliš vážní nám ironie schází
my za svobodou jinou teď krok za krokem jdem

A koho vzít si sebou To kdyby člověk věděl
a kdo bude náš vůdce Kdo prádlo bude prát
A kam se vrhnout nejdřív A kdo si bude hledět
jen aby ten svůj vozík dotáhl beze ztrát

Je mrtev starý trubač však dál zní jeho tóny
velká je jeho láska to věčné S.O.S.
jsme školáci jsme děti za chvíli bude zvonit
a z otevřených oken v rádiu hrají džez.

10. 8. 1985