Archiv pod lupou – Maryčka a spol

A R C H I V P O D L U P O U

Maryčka a spol. (1983)

Maryčka Mandonova
19. 9. 1983 | V-klub na kolejích VŠB Ostrava | 4:40 min
Text písně najdete v části Zpívám básně.

Básně Petra Bezruče jsem čítal už jako školák, když jsem je objevil v tátově knihovničce stát hned vedle Erbenovy Kytice. Moc se mi líbily. Není tedy divu, že když jsem pak začal s kytarou neuměle zkoušet zhudebňovat české básníky, mým pokusům neušly ani Slezské písně. Zajímavé je snad jen to, že zatímco se Šrámkem, Gellnerem, Villonem a jinými jsem si „potykal“ velmi rychle, Bezručovy básně dlouho odolávaly mým kostrbatým snahám. Není to jistě dáno formální stránkou Bezručových veršů, spíše se mi zdá, že jsem musel prostě vyrůst z gymnaziálních bačkor a k Bezručově obsahu dospět životem. Tak se stalo, že mé první vydařenější „slezské písně“ začaly vznikat až na počátku 80. let.

Dnes zveřejněné pásmo Maryčka a spol. by zcela jistě nevzniklo, nebýt mého kamaráda Honzy Horáka, kterého v této souvislosti velmi rád zmiňuji a děkuji mu. Opavský divadelník, muzikant, duše legendární skupiny Děsně fajn, básník a hlavně organizátor kulturního „podzemního“ života na Opavsku mne někdy na počátku roku 1983 inspiroval k uvedení této scénické podoby úprav Bezručových básní. I když slovo „inspiroval“ je zrovna ve spojitosti s Honzou hodně patetické. Prostě mi patrně jednou mezi dvěma rumy, možná ve Slovácké, možná na opavském nádraží přikázal: Jaryne, uděláš pásmo z těch tvých Bezručů, uvedeme to u nás v Loutkovém divadle, s ředitelem jsem už mluvil, na Bezručově Opavě už to je v programu. Jasne?

A tak jsem v pátek 16. září 1983 zahrál a zazpíval v rámci 26. Bezručovy Opavy v sále opavského Loutkového divadla pro několik desítek posluchačů svou Maryčku a spol. Podruhé pak hned následující pondělí. V klubu VŠB v Ostravě. Říkám to proto, neboť to byla zřejmě jediná dvě celistvá vystoupení tohoto mého bezručovského miniprogramu.

Dnes si jeho podobu a můj tehdejší výkon můžete poslechnout díky Tomáši Linhartovi. Tehdejší student VŠB seděl onoho zářijového pondělí ve V klubu a tajně program natáčel. Tehdy jsme se ještě neznali tak dobře. Dnes už je to úplně jinak. Dnes, po více než 25 letech od našeho prvního setkání, mi Tomáš pomáhá s mými webovými stránkami. Takový je život.

Díky, Tomáši.
Díky, Honzo.



Maryčka a spol.
19. 9. 1983 | V-klub na kolejích VŠB Ostrava
Celkový čas: 32:20 min