Jdou po mě jdou (1985) – Příloha Vyměňte hudebního redaktora
Mail Tomáše Jurčíka, předsedy Společnosti středoškolských pedagogů Radě ČRo
15.ledna 2009
Subject: protest proti práci hudebního redaktora
Vážení,
stále častěji je z rozhlasu slyšet hlas Jaroslava Nohavici. Buď o jeho konfidentské činnosti nevíte, nebo si neuvědomujete, že vysílání jeho písní velmi negativně ovlivňuje mravní vývoj zejména mladých lidí. V příloze více.
S pozdravem
Tomáš Jurčík,
předseda Společnosti středoškolských pedagogů
Mgr. Tomáš Jurčík
Havlíčkova 4135, 420 03 Chomutov
Tel.: 47…
Příloha
Český rozhlas, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2
Vyměňte hudebního redaktora
Vážení,pro mnoho našich lidí je zarážející, že z veřejnoprávního rozhlasu čím dál častěji zaznívají písně člověka, který jel do Vídně za svým bývalým přítelem Karlem Krylem, aby z něj tahal rozumy pro StB. Takový čin patří k těm nejpodlejším a nejhnusnějším, jakého se člověk může vůči bývalému příteli dopustit. Pro tento čin nemůže Jaroslav Nohavica najít žádnou omluvu. Mohlo mu jít nanejvýš o to, aby nebyl postižen jako celá řada jeho bývalých kolegů, kteří se znelíbili komunistickým kulturtrégrům, a mohl dál veřejně vystupovat. Normalizátoři mu to umožnili, ovšem za jidášský žold.
O sto dvacet let dříve jistý Karel Sabina patřil mezi nejpřednější osobnosti české kultury a politiky, byl mluvčím radikálních politiků. R. 1848 byl zatčen a odsouzen k smrti, trest byl změněn na doživotní žalář. V r. 1857 byl propuštěn na amnestii. Patřil k předním májovcům, hájil ještě tehdy odsuzovaného Máchu. Z řady jeho literárních děl jsou nejznámější libreta k Prodané nevěstě a Braniborům v Čechách B. Smetany a Blodkově opeře V studni. Napsal řadu filozofických a literárně kritických statí. Román Oživené hroby vychází z vězeňského prostředí. V r.1870 byl obviněn z konfidentství. U soudu vyhrál. Přesto se od něj všichni odvrátili, protože udavači tehdy patřili ke společenské spodině. Odjel z Čech a psal německy pod pseudonymy. Ani po návratu do Čech se s ním nikdo nechtěl špinit. Zemřel osamocený r.1877. Dnes by mohl v pohodě psát a vydávat svá díla, měl by spousty obdivovatelů.
Padesát let totality se až příliš podepsalo na mravní úrovni naší společnosti. Naši předkové by nad námi nevěřícně kroutili hlavami. Jak je to možné? Sdělovací prostředky, včetně veřejnoprávních, tím, že přehlížejí skutečnost, že Jaroslav Nohavica byl vědomým konfidentem StB, snižují se na úroveň té nejhorší společenské spodiny, alespoň z hlediska našich předků. V každém případě urážejí všechny čestné občany této země. Navíc mají velmi negativní vliv na vývoj charakterů mladých lidí, kteří tmářskou policejní komunistickou diktaturu nepoznali na vlastní kůži. Je skutečností, že vysílání líbivých a často i vtíravých písní onoho slezského „barda“ je oslavou policejního konfidenta.
Místo snah o nápravu půlstoleté devastace lidských charakterů některé sdělovací prostředky svými činy tuto devastaci ještě prohlubují. Místo snah o odsouzení bezcharakterního jednání jistých individuí jsou posluchači nepřímo přesvědčováni, že vlastně nejde o nic podstatného, hlavně že se dílo udavačů líbí. To je nemravné!Pregnantně to vyjádřil Ferdinand Peroutka: „První věc, které je národu třeba, je duchovní pořádek a uznání, že zlo je zlem. Neodhalené, neobjasněné, omlouvané zlo je schopno plodit další zla. Ještě více než o potrestání viníků jde o to, aby národ měl jasné představy o tom, co je hanebné. Je to více než boj proti jakýmsi Charouzům: je to boj o duši národa.
Ať si Nohavica a jemu podobní vystupují před svým publikem, kterému nevadí jejich minulá špinavá činnost. Jeho bývalí kolegové, na které donášel, tu možnost neměli. Ale vysílat jeho písně v rozhlase je nemravné, neboť prodlužuje dobu nezbytnou k ozdravění naší společnosti.
Tomáš Jurčík
Odpověď Rady ČRo
č.j. 16/09
Vážený pane Jurčíku,
z pověření Rady ČRo reaguji na Váš protest z 15.1.2009. O stanovisko jsme požádali generálního ředitele ČRo Ing. Václava Kasíka.
Z pohledu programových pracovníků ČRo je Jaromír Nohavica, a v tom se shodují i hudební odborníci, z hlediska své tvorby, kvalitní skladatel a interpret. Jeho texty vynikají kvalitní češtinou a obrazností příznačnou pro skutečnou poezii. Na druhé straně Jaromír Nohavica, jako rozporuplná osobnost, nebývá zván do různých pořadů jako host a rozhlas veřejné služby proto nešíří jeho názory, ani v tomto smyslu nepropaguje jeho postoje.
Domníváme se, že veřejným šířením jeho písní na rozhlasových vlnách nehrozí ČRo nejen nic nezákonného, ale ani neetického. I historie ukázala, že je užitečné oddělit člověka od jeho díla a tímto dílem se nechat obohacovat.
Věříme, že statisíce posluchačů ČRo to takto vnímají.
S pozdravem
JUDr. Ladislav Jiša
místopředseda Rady ČRo
Zdroj: BigBloger