V hospodě na rynku
dal jsem si rum
než jsem co stačil říct
vzali mě k vojákům
svázali lanama
mohlo se jet
kůň pletl nohama
pitomej svět
V ležení u hranic
dali nám kvér
generál Lieberschwietz
ukázal směr
Támhle só Francóze
proklatá zběř
neptej se nevzpouzej
kušuj a běž
Kuličky burácí
která je má
země se kymácí
pod mýma nohama
doma už posekli
a budou sít
a já tu v předpeklí
nemám kam jít
Srdce mi svázali
do kozelce
proti mně poslali
ostrostřelce
a to vše proto jen
že jsem pil rum
v hospodě sedl jsem si
k verbířům
Nějaký zpěváček
za dvě stě let
jistě si vzpomene
jak jsem se hloupě splet
ale z cizího neteče
a hvězdy lžou
nesměj se člověče
naviděnou
Falešní hostinští
nám nalívaj rum
panenky za okny
mávají mládencům
tady co ležím teď
vyroste strom
prachbídně zahyne Napoleon
prachbídně zahyne Napoleon
W GOSPODZIE NA RYNKU
Przekład: Antoni Muracki
Rum w szynku przy rynku
piłem do dna
Nikt o nic nie pytał,
wbił w mundur – i kwita.
Związany jak owca
padłem na wóz,
po głupich manowcach
świata mnie wiózł
Pilnując granic
ściskałem broń
Generał Liebershwietz
uniósł swą dłoń
Tam stoją Francuzi,
przeklęte psy.
Marsz! koniec dyskusji!
Stul pysk i bij!
Kulkami jak deszczem
wokoło tnie
Faluje powietrze,
z kul jedna jest dla mnie.
Już w domu po żniwach
i będą siać.
Ja w piekle barykad
ginę – psia mać!
Nakazali sercu
zmienić się w głaz.
Wystawili strzelców
naprzeciw nas.
Wszystko przez gospodę
i w głowie szum,
gdy z werbownikami
wypiłem rum.
Nieznany mi śpiewak
za dwieście lat
zanuci, żem głupi,
bom w szynku się upił.
Cudza krzywda nie boli,
nie słuchaj gwiazd,
a z losem się spotkasz,
gdy przyjdzie czas.
Podstępni szynkarze
leją nam rum,
dziewczyny na dworcu
żegnają swych chłopców.
Tu, gdzie dzisiaj leżę
wyrośnie dąb
A na popiół sczeźnie
Napoleon.
EGYSZER EGY KOCSMÁBAN
Fordítás: Tömösközi Csaba
Egyszer egy kocsmában rumot ittam,
mielőtt szólhattam mindjárt be is soroztak,
kötötték kezemet,és indultam már
a ló is csak bandukolt – hülye világ.
Egy árokban a határon pisztolyt adtak,
Liebershwitz tábornok irányt mutat,
ott van a Francia „pokoli nép“
ne kérdezz ne sírjál , kussolj és lépj.
A golyók szállnak ránk – melyik enyém ?
A föld is megremeg léptem helyén,
otthon már arattak,jön a vetés,
a pokol tornácán nincsen remény.
A szívemet kévébe kötötték meg,
ellenem küldték a lövészeket,
és mindezt csak azért,mert rumot ittam,
a kocsmában leültem a katonákkal.
Talán,ha kétszáz év letelik majd,
egy dalnok elmondja ezt a kis dalt,
de ajándék lónak ne nézd fogát,
ne nevess barátom csak mond azt – viszlát.
A hamis kocsmáros rummal itat,
egy kislány az ablakból integet majd,
itt ahol fekszem most egy fa állni fog,
ás tán majd elpatkol Napóleon.
Jarek Nohavica a Josef Streichl na folkovém koncertě 25. 2. 1990 na Staroměstském náměstí v Praze.
Zdroj: přímý přenos ČST – archiv Jaromíra Nohavici
© Jaromír Nohavica 2013