Album Ikarus
VOSECEK.SKAUTING.CZ- 18.2008
Po poměrně dlouhé době Jaromír Nohavica vydal desku, která obsahuje nové písně. Díky objednání přes internet se mi do rukou toto album dostalo dlouho před uvedením do obchodů a vlastně jsem album slyšel mezi prvními lidmi v celé republice.
Album bylo natočeno na ostravských koncertech, často je cítit atmosféra živého koncertu a myslím, že je to jenom dobře. Studiové album by u mnoha písniček asi snížilo zážitek.
Nadšeně jsem si jej tedy přinesl z pošty (jó, to je sice krásné, že jej Česká pošta doručí až domů, ale kdo by to byl řekl, že po osmé ráno doma nebudu …). A taky mi nepřijde úplně fér, že za doručení malého balíčku z jedné pobočky na druhou si ČP účtuje 100 Kč. Co mi je po tom, že jako cenný balík je zásilka lépe zajištěna proti ukradení, ale mne jako zákazníka nezajímá, že v útrobách pošty jsou balíky občas vykrádány. 100 korun mi přijde jako zlodějina, už jen vzhledem k ceně alba 199 Kč. Za stejnou cenu balík PPL o mnohem větší váze doručí po domluvě v určený čas do domu. Kde je rozdíl?
Poslech
Napjatě jsem vložil CD do mechaniky a spustil …
První písnička, Já si to pamatuju je jasnou obhajobou Jaromíra Nohavici vůči narčení o STB. Myslím, že výborně napsané a pěkný rytmus, dobrý Vicanoha 🙂 „… jen s tebou nejvíce, nějací přizdisráči se mi tlačí do mé vlastní ložnice …“
Následuje Ty ptáš se mě, asi mi dá hodně času, než přijdu na význam slov písně, který je dobře ukrytý. To je ale častý jev u Jaromíra Nohavici „… slova která si neřeknem, se nevyřčená vrací …“
Konečně veselá, s biblickým názvem Noe. V celém albu se poměrně hojně objevují moderní technologie, zvláště internet. „… veškeré podrobnosti www potopa com …“
Jediná písnička, kde není Nohavica autorem textu (převzato od Vladimíra Vysockého), Píseň o příteli. Opět, hledat skrytý význam, proč Jaromír Nohavica umístil právě tuto písničku Vladimíra Vysockého. Možná to není až tak těžké „… myslel sis přítel tvůj a teď …“
Druhá veselá, až možná moc, Ježíšek. Jedna z aspirantů na titul „bude se hrát v komerčních rádiích“. Na pozadí vhodně doplňuje kytaru saxofon Michal Žáček. Velice vhodně. „… nechytneš je nepolapíš je to marný, když se trapíš, z vánočních koled jsou evergreeny …“
Co se to stalo bratříčku, asi bez komentáře. „… má duše pláče v hrníčku a neví o naději a neví o naději …“
Do dne a do roka, proč zrovna motiv Lomikara a co tam dělá pes a prst na spoušti? Sada otázek ovšem neznamená, že píseň je o ničem, naopak. „… vzal jsem do ruky kolt, jenž v mé komodě byl a na černý stín jsem zamířil …“
Když jsem viděl názvy písní, tak jsem hned viděl několik návazností na jiné písně. Jen si to vezměte: Píseň o příteli (Přítel), Co se stalo bratříčku (Bratříčku, zavírej vrátka, Kryl), Pro Martinu (Martině v sedmi pádech, Kryl) a ještě další, ale to už nejsou tak jasné vazby. Vím, není to úmyslně, ale bylo to první, čeho jsem si všiml. Samotná písnička Pro Martinu je prý zkomponovaná z textů písní Jiřího Suchého, na kterého je na konci odkaz. Znám jednu Martinu, která si kdysi stěžovala na nedostatek písní o Martině, třeba už bude spokojená. Nedokážu posoudit vtipnost kombinace, když neznám původní písně. „… copak je tak těžké pochopit, že se bez lásky nedá žít … „.
Druhý aspirant na hraní v rádiích. On se oběsil začíná velice překvapivě, při prvním poslechu dost zaskočí. Opět návaznost na události nedávno minulé a hlavně „… bude to přenášeno online internetem … „
V písni Ona je na mě zlá se na scénu opět dostává Michal Žáček, tentokrát s flétnou a opět je to podstatný prvek, který na pozadí skvěle dokresluje atmosféru písně, která je postavena na Beethovenově melodii. Vážná hudba 🙂 „… zajdu na rynek, koupím prstýnek, aby nebyla zlá …“.
Dále Nohavica Prochází hlubokým lesem a les byl jistě inspirativní a dal vzniknout písničce, která rozhodně neurazí. „… prošel jsem hlubokým lesem, kde jsem, kde jsem …“.
Trocha angličtiny jiste neškodí a Ostravian Pie je jednou z mála rychlých písní, které na albu najdete. A zase se na chvíli objeví prvky výpočetní techniky. „… já jsem tvůj ráj, ale i tvoje peklo …“.
Titulní skladba Ikarus se objevuje skoro až na konci desky a Nohavica si zde „vykrádá“ vlastní písně 🙂 „… a já na dvoře divadla opiju se s Markétou …“.
Sloní hřbitovy vyprávějí … no o čem, to si každý doplní podle svého, jak si text přebere. „… až nám hvězdy přestanou svítit, až nám slunce přestane hřát, až se budem vesmírem řítit napořád …“.
Závěrečná píseň je dle mého názoru vrchol alba. V písni Mám jizvu na rtu účinkuje na klavír Dalibor Cidlinský jr. Doprovod je ne dobrý, ne skvělý, ale neuvěřitelný. Dobrá, konec osobních emocí. Můžu napsat pouze jediné – při prvním poslechu ve tmě na posteli, kdy se zvukové vlny šířily po celém pokoji, jsem poslouchal se zatajeným dechem a konec poměrně dlouhé písně jsem nepřivítal nadšeně a přál si, aby pokračovala další a další sloka. Nemusím dodávat, že to je další z písní, které by si zasloužily zaznít v rádiích „… a i když mě to táhne tam a tebe občas jinam, na špatné věci pro ty dobré zapomínám …“.
A jak tedy?
Pokud nepočítám album Doma jako běžné album, protože obsahuje prakticky jen starší písníčky, tak Ikarus překonává Babylon, předchozí desku, o nemalý rozdíl. Tím nechci říci, že Babylon by byl špatný, ale nové písně na Ikarovi na mne působí o řád příjemněji.
Booklet vyvedený v červené, rudé barvě s efektním nápisem Ikarus na textech bude k v obchodech dostání v březnu.
Jaromír Nohavica & doprovod
Na desce je u třech písní doprovod, saxofon (Ježíšek), flétna (Ona je na mě zlá) a klavír v Mám jizvu na rtu. Myslím, že další nástroje Nohavicovým písním vždy jen svědčí. Například album Koncert, který nahrával s uskupením Kapela patří myslím k nejlepším deskám. Stejně tak spolupráce s Čechomorem, jejíž výsledek je ve filmu Rok Ďábla a na jednom skvělém koncertě dostupným na výměnných sítích, byla velice zajímavá. Mladičká básnířka zní úplně jinak a Kometa s Čechomorem byla dlouho mojí nejoblíbenější skladbou.
Budu moc rád, když Jaromír Nohavica bude dále spolupracovat s ostatními umělci a dá svým písním další rozměr.
Jiří Voseček
Zdroj: VOSECEK.SKAUTING.CZ