Těšínský bard Jaromír Nohavica má novou desku, nicméně o její produkci se postaral sám a bezplatnou distribuci nechal internetu.
Nohavicova popularita v českých zemích je veliká. A nic na tom nezmění fakt, že se nebojí experimentovat (byť tak, aby to nehraničilo s hazardem ohrožení jeho dobrého jména). A mezi takovýto počin lze na přední místo činů Nohavicovy odvahy řadit i „Pražskou pálenou“. Toto album totiž nevydává nikdo z předních distributorů (přestože by po něm hrábli všema deseti), ale je volně (!!!) k dispozici na internetových stránkách.
Kdokoli tedy má trochu rozumnější připojení, může si Jarkovy dosud nevydané songy stáhnout buď ve formátu MP3 (kvalita 192 kb/s) nebo WMA (48 kb/s). A to zcela legálně a s minimálními náklady (v podst. jen za cenu připojení), což Jarek sám komentoval slovy „za dárky se neplatí“. Navíc návštěvníci a fanoušci stránek mohli po určitý čas vkládat svoje návrhy na obal desky. Sešlo se jich více než sto a opět samotní prohlížitelé webových stránek zvolili vítězný návrh.
Před Jarkovými příznivci (z nichž si desku stáhlo podle současných údajů webmastera stránek necelých 25 tisíc) se tak objevuje speciální kolekce písniček, které mnozí znají z nejrůznějších koncertních nahrávek, které kolovaly ještě za „totáče“. Tentokrát se poprvé objevují oficiálně a kvalitněji. Jejich předností je hlavně to, že Jarek už je přeci jen tak často nehraje (k velkému stesku posluchačů) a věnuje se spíše své tvorbě z poslední doby. Nejnovější je na „pálence“ skladba „Pane prezidente“, která pochází z konce devadesátých let, ostatní jdou více do historie. (Znaleckým paradoxem je, že „prezidenta“ Jarek složil speciálně pro Václava Havla a tvrdil o ní na vystoupeních, že se nikdy na žádné desce neobjeví).
Z hlediska techniky si mohl dát Jarek trošku více záležet – poměřováno se soudobými záznamy koncertů, ale na druhou stranu nelze Nohavicovi upřít, že album v podstatě vystřihl napoprvé (i když jsou na něm z každého koncertu pražského turné vždy dvě skladby). Výraznějším nedostatkem je hlasitost, která mohla být vyšší a občas i mírně zakolísá. Navíc zvukaři se mohli také více pochlapit s poměrem síly zpěvu a hlasitosti nástroje. Na druhou stranu (a ruku na srdce) v porovnání s dávnými kazetami s obdobným obsahem jde o mílový krok kupředu.
„Pražská pálená“ potěší všechny Jarkovy příznivce, kteří již léta volali, aby Jarek vydal svoje songy, které ho proslavily ještě před revolucí (a než po něm hrábla neviditelná ruka showbusinessu). „Pražská pálená“ pamětníkům plní jejich tužby dokonale a jen škarohlíd by mohl volat po dalším bratříčkovi těchto raritních písniček.
Podrobnosti o turné, nahrávání, návrzích obalů desky, skladby k stáhnutí a další věci naleznete na http://www.nohavica.cz/praha2006/
Roman Thorovský
Zdroj: www.iHNed.cz