Z největší koncertní haly do Parníku? Obrovská svoboda, říká Jarek Nohavica
OSTRAVAN.CZ – 5. 11. 2013
Dostat se na komorní koncert Jarka Nohavici v Parníku není jednoduché. Superstar tuzemské písničkářské scény bez problémů vyprodá i největší tuzemskou halu, a to hned dvakrát po sobě, což se ukázalo minulý týden v pražské O2 Aréně. A tak si vstupenku do malého klubu s kapacitou 150 diváků musí fanoušek „urvat“ s mnohaměsíčních předstihem. Poslední koncert z cyklu Jarek v Parníku se uskutečnil v pondělí. Deník Ostravan.cz z něj přináší report.
Je na minutu přesně osm hodin večer. Jarek vystupuje ze zákulisí a přichází za velkého aplausu svých fanoušků na pódium. Připravené kytary, ale ani heligonky si nevšímá a přistupuje rovnou k mikrofonu, do kterého začíná zpívat píseň Divocí koně. Jen tak, a capella. K němu se potichu přidává fascinované publikum.
„Je to obrovská svoboda, že si můžu zahrát ve velké O2 Aréně a jen několik dní poté můžu zazpívat vám, z očí do očí, v tomto příjemném velkém obývacím pokoji,“ říká Nohavica a nasazuje další píseň s názvem Těšínská.
Vzápětí se ukazuje, že dramaturgie celého vystoupení bude vystavěna na citlivém střídání nejznámějších Nohavicových písní se skladbami z poslední doby, ale i s těmi, které písničkář hraje jen zřídka. Zadumané písně typu Ještě mi scházíš střídají vypalovačky typu Pochod marodů nebo Ostravo. Kytaru střídá hlavní hvězda večera s heligonkou, ke slovu se dostane i foukací harmonika.
Diváci mohou mezi proslulými a často již zlidovělými skladbami slyšet i poměrně neznámé písně, například novější skladbu To jste mi neřekli, kterou Nohavica napsal v roce 2011 po své návštěvě Osvětimi, ale která už se nevešla na album Tak mě tu máš.
Téměř všechny přestávky mezi písněmi Nohavica prokládá svými vtipnými komentáři – před písní Pochod marodů připomene (zejména pro děti přítomné v publiku) i svou slavnou teorii alkoholického kopce, známou z filmu Rok ďábla.
Jeden z nejzábavnějších momentů celého koncertu přichází, když Nohavica prohlásí, že obdržel e-mail s informací, že se na koncert chystá parta bývalých spolužáků z turistického kroužku Vysoké školy báňské. „Dostal jsem e-mail, že si parta bývalých spolužáků rozhodla sejit po mnoha letech právě na tomto koncertu v Parníku. Jenže tu holku, která to všechno zorganizovala, dnes odvezli do porodnice,“ říká Nohavica pobavenému publiku, mezi kterým nechybělo asi patnáct bývalých spolužáků z VŠB. „A představte si, ona ty lístky kupovala v době, kdy ještě nebyla těhotná,“ dodává Nohavica a následující píseň věnuje právě nastávající mamince.
Koncert vrcholí, za klavírního doprovodu ředitelky ZUŠ v Ostravě-Mariánských Horách Pavly Kovalové zpívá Nohavica dvě nejsilnější skladby z poslední tvorby – Zbloudilý koráb a Mám jizvu na rtu – a také árii Mozartovy opery Cosi fan tutte.
Nakonec se ještě chopí heligonky a avizuje samotný závěr s písní Fotbal. A aby toho nebylo málo, hned po ní naváže ještě další hitovkou Až to se mnu sekne. Tu už ale nezpívá na mikrofon, ale pomalu prochází s heligonkou mezi diváky až do zákulisí…
Žádný přídavek nebude, všem je jasné, že na vytleskávání si Nohavica asi nepotrpí. Ani se nechce věřit, že koncert trval bez přestávky 130 minut.
Autor: Aleš Honus
Zdroj: ostravan.cz