Balada česká (1988)
Balada česká
nedatováno | 3:22 min
pravděpodobně záznam z vysílání Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky
Text písně najdete v části Zpívám svoje písně.
„Balada česká“ je píseň napsaná někdy zjara 1988. Podle obsahu bych soudil, že jsem byl plný tehdejší kampaně k 40. výročí únorových událostí a sepsal jsem si proto tento song o dceři, která miluje svého tatínka, poválečného zapáleného komunistu. Ostatně můj otec byl ve straně do roku 1972, než ho vyloučili, také. I já byl pionýrem. V naší třídě, kromě Milana a Jirky, byli všichni. Co dělají ti dva dnes, nevím.
Pod heslem „ Obsah – si – vyžaduje – svou – formu“, jsem se při skládání písně nechal inspirovat ruskou, (chcete-li, sovětskou) melodikou. Vyrůstal jsem chtě nechtě pod jejím vlivem. Píseň samotná mi nějak zapadla mezi prsty, příliš jsem ji nehrál, jednak mi za pár týdnů začala připadat prvoplánová, jednak jsem už měl široký repertoár a bylo z čeho vybírat.
Samotná nahrávka písně skrývá zajímavé tajemství. Soudě podle kvality a „pískání“ vzadu, se zdá, že jde patrně o její vysílání na středních vlnách. Což nemohly tehdy být, vzhledem k obsahu písně, jiné vlny než Svobodné Evropy nebo Hlasu Ameriky. Jak ovšem píseň doputovala až tam, do nepřátelských cizáckých stanic, za střežené hranice našich dnů, to bych taky rád věděl. Takové kontakty a dlouhé prsty jsem neměl.
Když si mne například na jaře roku 1986 karvinská státní bezpečnost zase předvolala na výslech (oni tomu prý říkali „nucené styky“), ptali se mne tam zejména na písně, které otiskl pan Tigrid ve svém pařížském emigrantském Svědectví v roce 1985. Mávali mi před očima bílým výtiskem magazínu, který jsem nikdy neviděl ( a bohužel ani nečetl :-)) a ptali se, jakými „kanály“ jsem tam přeposlal své texty. Matně si vzpomínám, že je iritovala hlavně písnička To nechte koňovi. Podle pravdy jsem prostě řekl, že já to nebyl. Že s tím nemám nic společného. A kdo tedy, oni na mne. Podle pravdy jsem řekl, že nevím. Protože jsem opravdu nevěděl, kdo nahrávky z mých koncertů propašoval ven. Já neznal venku nikoho. Distancujete se od toho ? Chtěli vědět. Distancuju, řekl jsem jim. Ale jestli mi věřili nebo ne, to nemám ponětí. Seděl jsem tam jen a začal tušit, že to bude zlé a těžké. Bál jsem se.
Tak to je i s nahrávkou Balady české. Dodnes nevím odkud je.
A dnes přidávám ještě pár básniček. Recitovával jsem je na konci 80.let na koncertech. Jsou více než poezií, fejetonovým obrazem té přestavbové gorbačovovské předlistopadové doby. Kdybych použil Čapkův termín, řekl bych , že jde o rozhlásky. Hlavně Česká citoslovce se ovšem dají říkat na koncertech dodnes.
Česká citoslovce
říjen 1986 | Praha, tehdejší Sjezdový sál Paláce kultury | 0:50 min
Říkanka
9. 3. 1987 | Praha, klub Na Petynce | 0:23 min
Perestrojka
9. 3. 1987 | Praha, klub Na Petynce | 1:36 min
Ne, ne, ne
místo ani datum neurčeno | 9. 3. 1987 | 0:32 min
Maradonovská
nedatováno, z osobního archivu | 0:24 min
Odvaha
vznik: 22.11.1988 | z osobního archivu | 0:26 min
