Dívky chodí v šatech z krepdešínu
a já se z těch dívek div nepominu
oči navrch hlavy
já nechci do Opavy
Co má být ukryto ať je kruci skryto
kdopak má vydržet tohleto neurčito
tyhlety siluety
devatenáctiletý
Sunday Monday
klapky na oči si chlapče nandej
zatracený krepdešín
život už mě netěší
Představa co by bylo kdyby bylo
no schválně koho by to nezlomilo
a tak teď sebou hážu
a usnout nedokážu
Jen jsem prošel městem a jsem groggy
zavolejte prosím psychology
trpí moje ego
krucinálhimlhergot
Sunday Monday
klapky na oči si chlapče nandej
zatracený psycholog
copak já jsem ňákej cvok
Na vině je moje fantazie
nedá mi pokoje furt do mě ryje
kreslí černou tuší
co jenom matně tuším
A já abych řek pravdu toho tuším hodně
fantazie kreslí věrohodně
troufne si na cokoli
má totiž na to školy
Sunday Monday
klapky na oči si chlapče nandej
zatracená fantazie
člověk klidně nepožije
Slunce koncem léta bývá rozžhavené
a holky v krepdešínu jsou jako pod rentgenem
lepší je doma seděti
máš-li ženu a dvě děti
Z koncertu na festivalu Lipnice ´84.
Zdroj: archiv Jaromíra Nohavici
© Jaromír Nohavica, 2012