V záři světel topí se scéna
Tisíce očí na mě hledí
A v rohu ve tmě neosvětlená
židle Kdo na ní sedí ?
Je prázdná už léta
A já hlídač majáku na konci světa
Já poslední vagón zpožděného vlaku
Tu stojím Nade mnou hejna ptáků
Je jeden jak druhý
Druhý jak třetí
Krev je jen voda
A slova smetí
A ptáci letí
Ze století
Do století

Hledal jsem v knihách tajná znamení
A našel jen mezery mezi písmeny
Skrze to ticho a bělobu papíru
Snad jednou doberu se kořene vesmíru
Trvá to ale léta
A já hlídač majáku na konci světa
Já poslední vagón zpožděného vlaku
Tu stojím pod peřinou mraků
Je jeden jak druhý
Druhý jak třetí
Krev je jen voda
A slova smetí
A mraky letí
Ze století
Do století

Prý je to snadné jen na lusknutí prstu
odkrýt v sobě poslední vrstvu
A nahý vejít do třinácté komnaty
Kde sedí za stolem rohatý
A splétá sítě splétá
A já hlídač majáku na konci světa
Já poslední vagón zpožděného vlaku
Tu stojím a broukám pár taktů
Je jeden jak druhý
Druhý jak třetí
Krev je jen voda
A slova smetí
A písně letí
Ze století
Do století