W. A. MOZART: POTRESTANÝ PROSTOPÁŠNÍK ANEB DON GIOVANNI
Hudba: Wolfgang A. Mozart / Libreto: Lorenzo Da Ponte
České přebásnění: Jaromír Nohavica
(Ostrava, prosinec 2006 – duben 2007)
Premiéra: 29.10.2007, Národní divadlo moravskoslezské,Ostrava
Libreto
PRVNÍ JEDNÁNÍ
No. 1
SCÉNA I
LEPORELO:
Je to hrozné sluhou být
Ve dne v noci tak se dřít
Chleba jíst a vodu pít
Pár dukátů za to mít
Já bych taky chtěl být pánem
Býti pánem to je džob
Semhle támhle sluho hop hop hop
Já už bych do toho kop!
Pán se muchlá v domě ženskou
A já dělat mám mu garde
Řek´mi hlídej bodyguarde
Můj bodyguarde
Já bych taky chtěl být pánem
Býti pánem to je džob
Semhle támhle sluho hop hop hop
Já už bych do toho kop´
Co to je za hlasy cizí ?
Někdo jde Raději zmizím
Tato noc bude můj hrob
DONA ANNA:
Marně zkoušíš lumpe pláchnout
Najdu si tě to si piš
DON GIOVANNI:
Nehulákej hloupá ženská
Kdo jsem nikdy nezjistíš
LEPORELLO:
Pán má problém a zřejmě velký
S pánem mým je věčný kříž
DONA ANNA:
Kde jste Kdo jste ? Chyťte lotra !
Máš to marné
DONA ANNA:
Násilníku
DON GIOVANNI:
Popletená
DONA ANNA:
Jako stín ti budu v patách
Nenechám tě klidně spát
DON GIOVANNI:
Nevyváděj holka zlatá
Tebe nemusím se bát
LEPORELO:
Včera tahal jsem ho z bláta
No a dnes tam zase spad
KOMTUR:
Pusť ji ty lotře
Já dám ti lekci
DON GIOVANNI:
Ne starý kmotře
Já bít se nechci !
KOMTUR:
Ty chceš snad říci, že utíkáš ? !
DON GIOVANNI:
Já prostě říkám: Ne!
LEPORELO:
Zmizet a pláchnout se , hochu, snaž!
DON GIOVANNI:
Zoufalče!
KOMTUR:
Pojď se bít !
DON GIOVANNI:
Kryj se, když zhynout chceš!
KOMTUR:
Ó, jsem raněn, má krev teče,
On mě zabil tím svým mečem
Mám už duši na jazyku
Už mi zbývá jen pár chvil
DON GIOVANNI:
Můj meč zmáčený je krví,
Proč ses bil, ach nešťastníku,
Máš teď duši na jazyku
Už ti zbývá jen pár chvil
LEPORELO:
Hrůzou trnu Já to viděl
On ho zabil Na mou duši
Až mi srdce v hlavě buší
Proč já zrovna tady byl ?
SCÉNA II
RECITATIVO
DON GIOVANNI:
Kdepak jsi, Leporello?
LEPORELO:
Jsem tady, i když nerad
A vy kde?
DON GIOVANNI:
Já tu!
LEPORELO:
Tak povězte, kdo zemřel?
DON GIOVANNI:
Proč se ptáš takhle hloupě ? Ten starý!
LEPORELO:
Bravo! Jednou ranou dvě mouchy!
Znásilnil dceru a pak jí zabil otce.
DON GIOVANNI:
Sám to chtěl! Jeho smůla!
LEPORELO:
A co ona? Chtěla to taky?
DON GIOVANNI:
Zmlkni. Jestli chceš dál být se mnou, tak drž tu svou hubu a krok.
LEPORELO:
Už jsem tiše. Mlčím. Jsem jako hrob!
SCÉNA III
RECITATIVO
D.A.
Pojď, ať pomůžem otci. Je teď v nebezpečí!
D.O.
Řekni jen slovo,
Proleji všechnu krev svou,
Ale kam ten chlap zmizel?
D.A.
Ach bože, tady!
No.2
RECITATIVO ACCOMPAGNATO E DUETTO
D.A.
Co to zří oči mé, ach dobrotivý bože, či zrak mě šálí ?
Můj otče, drahý otče, můj drahý otče.
D.O.
Siňore.
D.A.
Ten vrah jej zabil..on zabil jej!
Té krve…jaká rána…tak promluv…můj otče, pověz aspoň jedno slovo.
On neříká už nic. Dech jeho zhasl. Drahý otče, milovaný, můj otče drahý.
Já zemdlím. Já zhynu.
D.O.
Proč tady okouníte?! Pomozte paní. Tak dělejte, což nevíte, jaký
lék, jaký lektvar…? Snad kapka čpavku, má Anno…drahá…
Snoubenko
Nesmírná bolest chudinku moji sklátí.
D.A.
Ach
D.O.
Probírá se. Dejte jí ještě trochu.
D.A.
Drahý otče.
A rychle, ať někdo odnese to tělo, ať ho na očích nemá.
Vstaň, dono Anno. Buď kurážná. Buď silná.
DUETTO
D.A.
Och bože nelítostný,
Nech mě ať zemřu taky
Můj otec dal mi život
A já bez něj mám žít
D.O.
Nelkej a slyš co říkám
Své slzy šátkem setři
Vždyť já jsem tu tvá láska
A dál chci být jen tvůj
D.A.
Ty tu..však já..co já teď tu sama
Drahý to bolí
A kde je otec můj?
D.O.
Tvůj otec ?
Já tu stojím
Já tvoje podobojí
I manžel i otec tvůj
D.A.
Kde je otec? Ach, kde je otec můj
D.O.
Já tu stojím
Já tvoje podobojí
Tvůj manžel i otec tvůj
RECITATIVO
D.A.
Slib mi,že neustaneš, dokud jej nepomstíš!
D.O.
Buď jistá, že pomstím.
Na svou čest přísahám ti, na lásku přísahám
OBA:
Meč pomsty pozvedáme
Že zemře přísaháme
Zaslouženému trestu
Neujde bídný vrah
D.A.
Krev ať splácí krví
Dej slib
D.O.
Slib dávám to přísahám ti
OBA:
Meč pomsty pozvedáme
Že zemře přísaháme
Zaslouženému trestu
neujde bídný vrah
Dál jen ať z nás má strach
SCÉNA IV
RECITATIVO
D.G.
Tak mluv, není času, co vlastně chceš ?
L.
Věc, o kterou tu jde, je velmi vážná.
D.G.
To vidím.
L.
A žádná legrace.
D.G.
No tím lépe. Jsem připraven.
L.
A slibte mi, že se nerozčílíte.
D.G.
No dobrá, máš mé slovo, pokud to ovšem není o tom mrtvém.
L.
To není.
D.G.
Tak začni.
L.
A jsme tu sami?
D.G.
Jsme.
L.
A mohu říci všechno, co mám na srdci?
D.G.
Jo.
L.
Když je to tedy tak…
Jestliže nezměníte svůj darebácký život, skončíte v pekle!
D.G.
Chlape drzá! Ty chceš výprask.
L.
Co jste mi slíbil?
D.G.
O jakých slibech mluvíš? Už mlč…jinak.
L.
Neřek jsem nic…už mlčím jako ryba.
D.G.
No takhle je to lepší.
Obraťme stránku.
Víš vůbec, proč tu jsme?
L.
To nemám páru. No ale že je večer, tak bych tipnul nějakou novou kořist. Že by zas nové jméno do seznamu?
D.G.
Jak dítě mluvíš, já a že by kořist…?!
Po uši jsem se včera zamiloval. Jsem si jist, že i ona…Já zřel ji…Já s ní mluvil. Ona mi řekla, že za mnou přijde dnes, už slyším kroky, už cítím vůni ženinu
L.
Já zírám. Ten má čich jako ohař.
D.G.
Ta postava, ta chůze
L.
Oči jako četník!
D.G.
Bude lepší se schovat, ať už tak nebo tak.
L.
A zas v tom lítá.
SCÉNA V
RECITATIVO
No.3
ARIA
D.E.
Může mi z vás kdo říci
Ten gauner kam se skryl ?
On bolest nekončící
V mém srdci způsobil
Já ve všech skrýších země
Jej najdu Já to vím
Ten lump se vrátí ke mně
Když ne Tak amen s ním
D.G.
No teda, já jen koukám. Tak on ji někdo nechal.
Ubožáčku, ubožáčku.
A to je chvíle prozkoumat jí krovky!
L.
A takhle nějak prozkoumal jich stovky.
RECITATIVO
D.G.
Vzácná paní
D.E.
Kdo jste?
D.G.
To jsou mi věci!
L.
A jejda, dona Elvíra.
D.E.
Don Giovanni.
Ty tu? Příšero, zmije, hadí plémě!
L.
A jak se to z ní sype, hned se pozná, že ho zná velmi dobře.
D.G.
Elvíro, proč tak zhurta? Když necháte mě promluvit,
pak možná mě pochopíte víc.
D.E.
Co tady chápat? Po tak hrozném činu. Do mého domu klidně si
tajně vejdeš, sladkými slovy plnými slibů, co mi popletou hlavu,
se ti povede svést mě..Lásku mou potom získáš…Prohlásíš mě
svou ženou a potom konec! Žádný zákon ti není dosti svatý.
Nic tě nezdrží. A ty ze dne na den, jak nejbídnější lotr vezmeš
roha a zmizíš. Necháš mě napospas výčitkám a pláči. Byl to snad
trest, že já tě milovala ?
L.
Ta Vám mluví jak kniha.
D.G.
Prostě jsem k tomu měl asi pádný důvod.
Viď že měl ?
L.
Jó pádný. Přesně tak, jak to říká.
D.E.
To ti tak věřím. Tvá věrolomnost, tvá lehkovážnost, to je důvod. Náhoda ale chtěla, abych tě našla a pomstila se za to všechno.
D.G.
Má drahá, přistupme k tomu klidněji ( no abych se pomalu bál )
Když nevěříte mému slovu, zde tento úctyhodný člověk
L.
To má pravdu
D.G.
No jen to řekni
L.
Co jako já mám říci ?
D.G.
No vše, no jen to řekni. No tak. Tak dělej.
L.
Jak začít. Tedy…ovšem…jelikož…nýbrž…poněvadž
– no zkrátka asi tak!
Že čtverec není kolo!
D.E.
Darebáku, z mé bolesti si chceš snad utahovat?
Kde je ? Co to? Snad nezmizel pryč? Kam zase šel lotr? Kterým směrem?
L.
No tak, nechte ho, ať si běží, kam libo. On si vás nezaslouží.
D.E.
Darebák jeden. Zase mě podvedl.
L.
Nehořekujte už. Holt je to tak. A fertig. Vždyť nejste první,
ale ani ta poslední.
To tady, co držím ve své ruce je kniha a v ní je jméno vedle jména, dlouhé sloupce, přesné záznamy, místa, času. Kdy, kterou měl. Psáno mou vlastní rukou.
No.4
ARIA
audio
L.
Milá dámo tato knížka je poklad
Je to seznam všech pánových lásek
Který já za ta léta jsem sepsal
Podle pravdy, jak pán bral je bral,
On je klátil a já jména psal.
Tři sta pět Italek Dvě stě Němek
K tomu pár desítek Nizozemek
Jsou tu Turkyně Indky i Norky
Jsou všechny vzorky
Nejvíc ovšem španělských žen jest
Pět set šest
Matky dcery vdovy panny
Jsou tu zaregistrovány
Komtesy i baronesy
Podle chuti vyberte si
Velké malé mladé staré
Krásný harém můj pán má
Dvě stě Britek a stejně tak Němek
Spousta Turkyň a též Nizozemek
Jsou tady Švédky i Dánky i Finky
Jsou jó jsou bez výjimky
Nejvíc ovšem španělských žen jest
Pět šest
Matky dcery vdovy panny
Jsou tu zaregistrovány
Komtesy i baronesy
Podle chuti vyberte si
Velké malé mladé staré
Krásný harém můj pán má
Dlouhovlasé
rád můj pán víská
Krátký účes chválí při tanci
Štíhlá v pase
Snáz ho získá
Korpulentní též má šanci
Pouze v létě můj pán váhá
S tím že astma jej už zmáhá
Má –li velkou váhu dáma
Má-li velkou můj pán váhá
Má-li malou Hop a na ni
Už si lape malou paní
Už ji lapá paparapa hele chlapa
Ona mu to z ruky
Jak mu to papá
A potom hapá když slyší pa pá
Dámám v létech skládá ódy
Dívenkám zpívá dle módy
Jednou prozradil mi stranou
Nejvíc že to má rád s pannou
Nehledí na stav či stáří
Konto v bance krásu v tváři
On to brousí jak to právě běží
Víc na ničem nezáleží
Hlavně sukni když to má
Což vy víte líp než já
SCÉNA VI
RECITATIVO
D.E.:
Tak to je všechno jasné. Teď už vím, jak mě zradil. Za lásku moji dal mi odměnu, jaké v světě není. Já ale pomstím se mu. Tentokrát už mi jen tak neupláchne. Už mám sílu, dost síly hluboko v sobě. Teď už pro tebe mám jenom pohrdání.
SCÉNA VII
No.5
CORO
audio
ZER:
Roky letí a hodiny pádí
Prosím zastavte na chvíli čas
Dříve nežli nám uteče mládí
Žhavá láska ať zahřeje nás
MAS:
Roky letí jak oblohou čápi
Dneska tady a zítra ta tam
Zahoď za hlavu to co tě trápí
Zvedni pohár a přidej se k nám
OBA:
Dneska tančeme pijme a pějme
Na své bolesti zapomínejme
Dneska do vlasů věnce si dejme
Zítřek bůhví co přinese nám
SCÉNA VIII
RECITATIVO
D.G.:
Ještě štěstí, že zmizla.
Ó pohleď. Ó jej…těch žen. A jaké jsou. No krev a mlíko…
L:
A je jich tolik, že snad už zůstane něco i pro mě!
D.G.
Přeju všem dobré ráno. Prosím, jen se nenechejte rušit. Jako bych tady ani vůbec nebyl. A tohleto je svatba ?
Zer:
Ano, pane. A já nevěsta jsem tu.
D.G.:
Velmi mě těší. A ženich?
MAS:
Já, k Vašim službám.
D.G.:
K mým službám…to zní hezky. To je řeč skutečného kavalíra.
L:
Stačí, že je to manžel.
ZER:
Můj Masetto je muž úžasného srdce.
D.G.:
Mohl bych milostivá, znát vaše jméno?
ZER:
Zerlina.
D.G.:
Vy pane?
MAS:
Masetto.
D.G.:
Ó milý můj Masetto, ty Zerlino milá. Rád bych Vám teď nabídl svoje služby. Leporello! …Copak tam děláš , hochu?
L:
Já též tak jak vy, pane, nabízím svoje služby všeho druhu.
D.G.:
Vem je, jak tady jsou a hned teď do mého paláce je zaveď, ať jim tam připraví něco k jídlu a láhve vína k tomu, ať prohlédnou si celý palác, zahrady naše, pokoje, stáje jak chtít budou.
Zkrátka, postarej se, aby byl Masetto spokojen. Je to jasné ?
L:
Zcela jasné! Tak jdem.
MAS:
Siňore!
D.G.:
Copak je?
MAS:
Zerlinu tu samotnou nenechám!
L:
Ale o Zerlinu se postará můj pán. Buďte si jist, že bude tu v dobrých rukou.
D.G.:
Máte mé slovo. Je v rukách šlechtice. Tak běž! Za chvíli ji přivedu zpět.
ZER:
Jdi, jen se neboj, přece jsem v rukách šlechtice a pána.
MAS:
Jenom aby…
ZER:
Taky trochu víc věřit bys mi měl.
MAS:
Věřit, jak věřit.
D.G.:
No tak! Skončeme diskusi a jestli hned bez odmlouvání neodejdeš s nimi, Masetto…říkám ti! Litovat bys moh´.
No.6
ARIA
audio
MAS:
Chápu chápu Pán je pán
Zákon silnějšího znám
Jak on řekne tak to je
Sluha nezná slovo Ne
Vy jste šlechtic Vy jste pán
Já jen prostý venkovan
Co mám dělat dobře vím
Vaše slovo je mi vším
Zmije jedna šelmo krotká
že já vůl tě vůbec potkal
Půjdu půjdu jak se žádá
Na své hrudi hřál jsem hada
On pán velkomožný z tebe
Jistě dámu udělá
Velkou dámu udělá
SCÉNA IX
RECITATIVO
D.G.
A konečně jsme sami, už ten trouba je pryč. A viděla jste, jakým způsobem jsem si sjednal respekt ?
ZER:
On ale je můj manžel.
D.G.
Kdo? Tamten? Vám připadá snad možné, že šlechtic jako já by mohl dopustit, aby tahle tvářička tak zlatá, tak skvostná, aby byla popleněna mrzkým venkovanem ?
ZER:
Pane můj! Já mu slíbila, to že si ho vezmu.
D.G.
Takové slovo nemá cenu. Nejste předurčena být ženou toho hrubce. Je jiný osud pro ty nádherné oči plné ohně, rety s odleskem luny. Když se vás dotknu, projíždí mým tělem závratně sladká bolest a je mi úzko.
ZER:
Trochu se bojím.
D.G.
A co vás leká?
ZER:
To, že mě…že mě podvedete. Šlechtici nebývají upřímní, ani příliš čestní. Myslím ve vztahu k ženám.
D.G.
Ach, to jsou bajky, nic než výmysly lidí. Šlechtic a čest totiž, Zerlinko drahá, jedno jest! Už neztrácejme času. Teď v této chvíli chci si vás prostě vzít.
ZER:
Vy?
D.G.
Samozřejmě. Altánek tam ten je můj,v něm budem sami. A tam mi řekneš ano, Zerlinko drahá.
No.7.
DUETTINO
audio
D.G.
Svou ruku, lásko, dej mi
Vejdeme spolu v ráj
Mou touhu ze mne sejmi
Jež tíží po okraj
ZER:
Jak ráda s tebou šla bych
Však cítím divný strach
Je údělem všech slabých
Mít srdce na vážkách
D.G.
Pár kroků už jen je to
Ach, kde jsi můj Masetto?
ZER:
Což ti mě není líto?
Já nevím jestli chci to
OBA:
Tak pojď ať láskou planem
Co má se stát se stane
Když pálí vášní žár
A dřív než slunce vyjde
Co má se stát ať přijde
Nám zbývá chvil jen pár
SCÉNA X
RECITATIVO
D.E.
Dej ruku pryč, ty zvíře! Jak velké štěstí, že jsem byla tady, slyšela všechno, Jaké štěstí, že můžu ji teď ještě vyrvat, ďáble, z tvých drápů.
ZER:
Já ubohá, co slyším?
D.E.
Děkuju pěkně.
Drahá, nač je ten poprask? Já chtěl jsem se jen bavit.
ZER:
Jó, tak bavit? No hleďme. Pán a bavit? Jenomže já vím nejlíp, jak dopadá to.
D.E.
Je to pravda, co říká, to všechno, co tu říká?
D,G.
Ta chudinka je blázen! A já předstírám lásku, z pouhého soucitu, který k ní cítím, jak velí mi mé velmi šlechetné srdce.
No.8
ARIA
audio
D.E.
On zrádce je a lhář
Tak dej si dívko říct
A útěkem se spas
A s ním už víc nic
On slíbí lásku sladce
Ten lhář a neznaboh
Co hrát by ďábla moh´
Ač krásnou má tvář
Znám toho zrádce
On prolhaný je lhář
Tak dej si dívko říct
A útěkem se spas
A s ním už víc nic
A dál už s ním nic !
SCÉNA XI
RECITATIVO
D.G.
Já má dnes pocit, že mi snad sám ďábel pod nohy háže klacek vedle klacku. Prostě všechno je špatně.
D.O.
On je ten pravý muž. Má vlivné styky, neodmítne nám pomoc, pojď půjdem k němu.
D.G.
A k tomu ještě to!
D.A.
Siňore, vy jak na zavolanou. Slovutná pověst předchází vašemu jménu, pane!
D.G.
Co jim nakukal kdosi kdesi, že tak divně mluví? Na to těžko co říct.
D.A.
Jste naše spása. Je nám potřebná pomoc.
D.G.
Už se mi vrací barva…Poroučejte jen ,co chcete. Vše, co mohu, vše, co mám, k vašim nohám zde skládám, jsem bezvýhradně jen k vašim službám, má krásná donno Anno. Snad nepláčete náhle? Jen mi řekněte, kdo? Kdo se to odvážil ublížit vám nějak!
SCÉNA XII
D.E.
Á! Zas ten věčný lhář !Lhář mezi všemi!
No.9
QUARTETTO
D.E.
Mou víru v lásku vzal mi vzal
Měl v erbu hřích a lež
Ten kdo jednou tě oklamal
Podruhé zradí též
A-O
Bože, co nám to vypráví
Smutný je její hlas
Kdo ví, co všechno ona ví ?
Soucitem jímá nás
D.G.
Vždyť blázen je ta žena
Je celá popletená
Ten hlas a tón a gesta
Zač bůh mě tímto trestá ?
Nechte nás chvíli zde
Mám lék, jímž ji léčit lze!
D.E.
Ne! Ne! Prosím vás. Věřte mi!
D.G.
Je diagnóza jistá…
D.E.
Ten lhář, kdo ví,co chystá
A-O
A komu věřit mám ?
D.E.
Ne jemu, ale mně, prosím vás, věřte
A-O
Nevím co, ale něco mi říká,
Že má pravdu, co jeho se týká
Jen ať nám řekne víc
Jestli má co říct
D.G.
Nevím co ale něco mi říká
Že jim řekne vše co se mě týká
Ona jim řekne víc
Ona má jim dál co říct
D.E.
Zášť a hněv k němu já v sobě dusím
Trápení svoje vypít si musím
Já jim řeknu vše o tomto zrádci
Řeknu vše neboť mám jim co říct
D.O.
Nehledě tu na nesnáze
Nutno zjistit o co jde
D.A.
Nezdá se mi, že je blázen
Její tvář tak čistá je
D.G.
Jestli zmizím, oba rázem
Budou podezírat mně
D.E.
Zaplatí mi velmi draze
Jak tu nehorázně lže
D.O.
Co vy na to?
D.G.
Ta žena šílí
D.A.
Mně se nezdá
D.E.
Proč bych lhala?
D.G.
Blázen je to
D.E.
Sprostý lháři!
A-O
Zdá se mi, že pravdu má.
D.G.
Tiše tiše jsou tu lidi
Všichni slyší to a vidí
Co si pomyslí a řeknou
Jakou jsem to ženu měl
D.E.
Jen ať pomyslí si svoje
Po pravdě řeknu jak to je
Jak jsi říkal sladká moje
A na svůj slib zapomněl
A-O.
Jak se rmoutí jak se kroutí
Hrady z písku se mu hroutí
Teď už můžem rozhodnouti
Do očí kdo lhát nám chtěl
Recitativo
D.G.
Je mi jí vážně líto. Rád bych jí pomohl, ale jak? Jak pomoci poblouzněné ženské? Račte prominout, drahá donno Anno, Budu dál k vašim službám ve svém domě, kde čekám. Má drazí, odcházím.
SCÉNA XIII
No. 10
RECITATIVO ACCOMPAGNATO ED ARIA
D.A.
Můj Ottavio, já umřu.
D.O.
Co se stalo?
D.A.
Tomu nemůžu uvěřit.
D.O.
Má drahá, nenapínej mě!
D.A.
Ó bože…
Teď vím vše. On, on je vrah!
On je vrah mého otce.
D.O.
Co říkáš?
D.A.
Říkám co pravda je. To, jak teď mluvil, to byl ten samý hlas, ten samý přízvuk, jsem si jista, že to je on, ten muž, co se vetřel ke mně domů.
D.O.
Ach ne. Snad nechcete tím říci, že on pod pláštíkem noci… Chci vědět vše. Tak vyprávějte mi, co se tu stalo.
D.A.
Půlnoc už byla, celé město už spalo, k spánku chystala jsem se, služka už odešla a já sama…když tu…zahlédnu plášť a v něm jakéhosi muže. Hned v první chvíli myslím, to je můj Ottavio, však to že jsem se spletla, jsem poznala záhy.
D.O.
Probůh. Co dále?
D.A.
Blíží se tiše ke mně. Klesám na kolena.On chce mě sevřít. Chce mě líbat. Já křičím. Ze všech svých sil. A on mi jednou rukou zakrývá moje ústa, druhou rukou pak sevře mě v pase tak, že nepopadám dechu.
D.O.
Můj bože. A dál?
D.A.
Co bylo dál? Z té hanebnosti krev se mi pění a náhle roste moje síla. Já koušu a drápu kolem jak divá, rudá zlostí, až vysmeknu se.
D.O.
Sám bůh ti pomoh´.
D.A.
Pak na všechny strany křičím silně. Pomoc a pomoc!
On už je pryč. Tak běžím za ním, abych věděla, kdo to je ten zlosyn a venku z oběti útočník se stává. To můj otec vidí…chce mi pomoci, ale běda, jeho um ani síla nestačí v boji. Zemřel pod mečem vraha, když moji čest chtěl bránit, můj drahý otec!
D.O.
audio
Teď znáš jméno vraha
A víš kým byl svůdce
Na mou čest kdo sahal
A zabil mi otce
Ty pomstíš nás oba
A zachráníš nás!
Když slábnout bys volil
Pak rázem si vzpomeň
Na krev jíž vrah prolil
A zas v srdci tvém vzplane oheň
Svou pomstou dál žij
SCÉNA XIV
RECITATIVO
D.O.
Zdráhám se tomu věřit, že by šlechtic byl schopen tak nevkusného činu. Napřu své všechny síly, abych pravdy se dobral. Svůj úkol splním jako muž a jako přítel. Pravda zvítězí nad lží.. Buďto je všechno jinak anebo není !
SCÉNA XV
RECITATIVO
L:
Já raděj od něj zmizím, než mě ten prostopášník stačí zkazit.. Á, tady jde. Hele ho, jak se nám pěkně nese, kohout jeden.
D.G.
No, hleďme, Leporello! Tak co, jak to šlo?
L:
Jak bych to jenom řekl…no prostě…nešlo.
D.G.
Co myslíš tím, že nešlo?
L:
Jak jste žádal, my šli jsme do paláce. Vzal jsem je, jak tam byli.
D.G.
Bravo!
L:
Tam řečmi a úskoky, co šlo, to jsem se snažil, ať je zdržím, jak nejdéle to půjde, jak jste mi ráčil kázat.
D.G.
Bravo!
L:
Zejména jsem se snažil hučet do Masetta. Je jasné, že byl podezíravější.
D.G.
Bravo! Já volám, chlapče, bravo!
L:
Hostina na stole, jak jídlo, tak i pití, všichni jedí a pijí, tamten zpívá, tamta tančí. Samý smích, samý žert, všichni jsou na mol a v tom nejlepším…kdo vchází?
D.G.
Zerlina.
L:
Bravo! No a kdo nám jde s ní?
D.G.
Dona Elvíra.
L:
Bravo! A řekla o vás…
D.G.
…všechno to nejhorší, co jenom mohla.
L:
Jako kdybyste tam byl se mnou.
D.G.
A cos jí na to řekl?
L:
Mlčel.
D.G.
A ona?
L:
Ta křičela!
D.G.
A ty?
L:
Když už se zdálo, že to pomalu končí, jemně vzal jsem ji a šup s ní ven z vrátek. Ta jsem pak zamkl a ji jsem tam nechal na ulici samu, tu uplakanou ufňukanou dámu.
D.G.
Bravo! Bravo! Arcibravo! Jsi mistr mezi mistry. Teď je čas pro mne…ach ty venkovanky, vždyť k zulíbání jsou, ovečky jedny moje. Jen, co se snese noc, přijde váš ovčák.
No. 11
ARIA
audio
D.G.
Mandle a víno nám na stůl noste
Vítejte hosté
Dnes bude bál
Děvčata jsou tu ze vsi i města
Ó jak jsou hezká
Všechna bych bral
Pějte a tančete Pijte a jezte
Číšníci kde jste
Dorty už neste
Já bych si taky rád jeden vzal
Už cítím v ústech chuť mirabelky
Ó jaký velký
Mám apetýt
Až přijde ráno v mé knize lásek
Pár nových krásek
Já budu mít
Děvčata jsou tu ze vsi i města
Ó jak jsou hezká
Všechna mám rád
Až přijde ráno v mou knihu lásek
Pár nových krásek
Já budu psát
SCÉNA XVI
RECITATIVO
Z:
Masetto, slyšíš mě? Masetto, kde jsi?
M:
Dej ruce pryč.
Z:
A proč?
M:
A ještě dělá, že neví a koulí očima jak svatá. Zrádná ještěrka je to!
Z:
No proč tak hrozně křičíš, co se stalo tak hrozného a zlého?
M:
Cože?! Ty máš ještě drzost všechno zapřít? Jak zůstala jsi s ním…? A navíc v den naší ohlášené svatby! Na mé čelo jsi vpálila značku, značku hanby a studu. Jen kdybych nechtěl, ať to skončí skandálem…! Já bych tě.
Z:
Vždyť se nestalo nic… Nic,co by mohlo tě, můj milý, trápit. Čeho se bojíš? Že s ním jsem něco měla? Proboha ne. On neměl u mě šanci. Zkoušel to, zkoušel. Však marně. Pojď sem a nefňuč. Ty nevěříš…Tak zabij mě třeba, naplácej mi, co chceš, si se mnou dělej, pak ale smiř se.
No. 12
ARIA
audio
Z:
Naplácej mi můj miláčku
Dej mi páskem po zadečku
Potrestej svou Zerlinečku
Ona ví že zaslouží
Páskem dej mi
ze všech sil dej mi
Zasloužím zasloužím
Po jiném víc netoužím
Budu stát ani se nehnu
Bez odmluv se sama sehnu
Skloním zrak
než přejde mrak
Tvou ruku pak
Pak zlíbám já
Proč jen váháš?
Proč se zdráháš?
Pojď se smířit nejmilejší
Smíření nás ukonejší
Hloupé hříchy předvčerejší
Nesmí dále trápit nás
RECITATIVO
M:
Čarodějnice jedna! Ta mi zbláznila hlavu. Proti těm jejím kejklům jsme holt slabí.
D.G.
Připravte,co je nutné k velkému bálu.
Z:
Ó Masetto, Masetto! Slyším hlas pána. Jestli nás tady najde…
M:
A co má být?
Z:
Co pak?
M:
Jen ať si přijde.
Z:
Schovat se anebo zmizet někam pryč.
M:
Čeho se bojí? Proč bledne? Proč se červená? Ty bojíš se, že poznám, že to vše, cos mi řekla, byla jen lež a žes mu prostě dala!
No. 13
FINALE
M:
Rychle rychle tady vlezu
Schovám se a nevylezu
Pěkně z bočku
Potichoučku
Budu pozorovat vás
Z:
Jemu ruplo Chyt ho rapl
Kam to zas ten můj blázen šlápl ?
Nedělej to
Můj Masetto
Najde tě a zláme vaz Najde tě a bez pardónu zláme vaz
M:
Ať si říká kdo chce co chce
Z:
Chladnou hlavu holka to chce
M:
Tady budu basta fidli
Z:
Ještě si tam přines židli
M:
Uvidím co měli spolu
Z:
To má z toho alkoholu
M:
Dozvím se to za pár chvil
Z:
Takový nikdy nebyl
SCÉNA XVII
D.G.
Pojďte blíže pojďte dále
Jen ať září světla v sále
Vítejte na dnešním bále
Sláva všem kdo přišli sem
Neváhejte milí hosti
Všeho máme do sytosti
Venku nechte pláč a zlosti
Všechno líp jde s úsměvem
SBOR:
Pojďte blíže pojďte dále
Jen ať září světla v sále
Vítejte na dnešním bále
Sláva všem kdo přišli sem!
SCÉNA XVIII
Z:
Skryj mě břízo ve svém stínu
Prosím skryj svou kolombínu
D.G.
Cítím vůni po jasmínu
A ta vůně to jsi ty
Z:
Musím jít nechte mě jíti
D.G.
To můj cit nedovolí ti
Z:
S ohledem k temperamentu
D.G.
Plný lásky lásko jsem tu
Staň se mojí
Štěstí dvojí
rány zhojí
Jež jsou v nás
Z:
Můj Masetto
Zaslechne to
Já se bojím
On je ras
On je vrah a ras
D.G.
Masetto?!
M:
Ano, pane!
D.G.
Jak rád tě vidím tu…
Tvou krásnou nevěstinku
Našel jsem tady v tínku
Jak pláče za tebou
Já rád jí dal útěchu svou
M:
Což vidím sám teď na vás dvou
D.G.
Zerlino a Masetto
Slyšíte to?
Už hraje hudba k tanci
Co smysly rozjitří
Z :
Jsme rádi jsme li zváni
Z-M:
My půjdem bez váhání
Z-M-G
Do víru tancování
Se dejme všichni tři
SCÉNA XIX
D.E.
Jdem odvážně a směle
Do hnízda nepřítele
Cti kapky nemá v těle
A lump to je a zločinec
D.O.
Já odhodlán jsem cele
Jda naší trojce v čele
Usvědčit pachatele
Ať nad ním spadne klec
D.A.
Já cítím nebezpečí
A mám strach čím dál větší
Nás měj tu bože v péči
Neb jde o vážnou věc
L:
Tak podívejte na to
Tři elegantní masky
D.G.
Rád vidím nové hosty
Jenom ať vejdou dál.
A-E-O
Jak tančí jak se nese
Ten lump nezachvěje se
L:
Ps ps ty tam v tom dominu
Ps ps
A-E
Řekněte cosi
L:
Ps ps kdybyste prominul
O:
Co račte prosím?
L:
Můj pán máte-li zájem
Chce pozvat k tanci vás
O:
Ctí je nám pane velkou
Zde dámy moje rámě
L:
Čert ví které té dámě
Věnuje můj pán čas
A-O
Za zlé co nám jsi spáchal
Trest dá ti přísný pán
E:
Zrádče jenž zlé jsi spáchal
Právem buď potrestán
SCÉNA XX
D.G.
Dívky nechte mě popadnout dechu
L:
Chlapci spočněte u číše vína
G-L
K čemu tu tolikerého spěchu
Hudba bude až do rána hrát
D.G.
Kávu sem!
L:
Čokoládu
M:
Ach Zerlino slyš radu
D.G.
Chci mandle
L:
Roládu
M:
Milá má, drž se vzadu
M-Z
Příliš moc je těch krás na začátek
Ať to náhodou neskončí zle…Zde.
D.G.
Když vás vidím mé srdce se chvěje
Z:
Vy jste lhář
M:
Jak se tváří a směje
L:
Když vás vidím tak pot ze mě leje
M:
Dotkni se jí a chlapečku zle je
Z:
On ten Masetto jak se tak dívá
Vypadá že by porvat se moh
G-L
On ten Masetto jak se tak dívá
Vypadá jako ne hloupý hoch
M:
Opovaž se Odvezou tě
Roztrhnout půl na půl bych tě moh´
L:
Já jménem svého pána
vás velmi vřele vítám
D.G.
Buď heslem dnešní noci :
Viva la liberta !
A-E-O
Je zvláštní vskutku pocit
Zde slyšet slova ta
D.G.
Buď naším heslem
Zde této noci
Viva la liberta !
VŠIC:
Viva la liberta
La liberta !
D.G.
Začněte muzikanti
A ty dej páry k sobě
L:
Jste zváni znovu k tanci
D.E.
Hleď na tu venkovanku
D.A.
On u ní
D.O.
Skryj své city
G-L
Jak nám to pěkně jde
M:
Jak jim to krásně jde
D.G.
Dej bacha tu na toho
L:
Tanečnic je tu mnoho
Tak do toho
Poskoč si noho
joho hohó
Ať neroste nám břich
D.G.
Má drahá smím li prosit
Rád s vámi tančil bych
M:
Ne ne jsem netančící
L:
Jak můžeš tohle říci
M:
Ne
L:
Jo
Proč chlape jančíš ?
Tanči
M:
A proč bych tančil?
D.A.
Ten ďábel růžolící
E-O
Ach skrývejte svůj cit
M:
Jak debil jančil
L:
Nad vírem naší vášně
Se vznáší lásky třpyt
D.G.
Má nejmilejší pojď sem
M:
Nechte mně ach…Zerlino…
Z:
Proč já jen pila víno
L:
No vážně to je kino
A-O-E
Ten lump nastražil léčku
A sám se do ní chyt
Z: Ó
Pomóc Pomóc
A-O-E
Co za hrůzy se tu dějí
Zachraňte ji zachraňte ji
M:
Má Zerlino
Z:
Darebáku
A-O-E
Odkud jenom se ten zoufalý křik béře
Rychle vyrazme ty ebenové dveře
Z:
Lidi na pomoc
Sama se já už neubráním
A-O-E-M
My už jdeme už jsme tady
Překazíme jeho spády
My zachráníme tě zachráníme
D.G.
Koukejme se koho zříme
Tak to ty jsi tady byl
Ty chlípníku
Já tě asi
L:
Za co ty rány ?
D.G.
Já tě teda…
L:
Za co ty rány ?
D.G.
Já tě chlape
D.O.
Nech ho tak, Done Giovanni
A-O-E
Lháři ještě stále doufáš
Že ti někdo uvěří?
D.G.
Vy Elvíro?
D.E.
Já. Kdo jiný?
D.G.
Vy Ottavio?
D.O:
Jistě pane!
D.G.
Věřte mi, že…
A-O-E-Z-M
Podvodníku už tě máme
Všichni ví už co jsi zač
Boj se trestu bídný lumpe
Pravdu vyjevíme světu
Chvíle kruté pomsty je tu
Tebe nespasí už nic
Blesky z nebe spálí tebe
Bůžek pomsty brousí kopí
V pekle pod kotli už topí
Už se slétá čertů roj
Lumpe bídný boj se boj
D.G.-L:
Proč ten rámus proč ta vřava
Točí se mi z toho hlava
To je vážně silná káva
Co na tohle možno říct ?
L:
Ať se všichni čerti žení
On a bát se velectění
Pána nad ním tady není
Hezky se tu mějte Tak ahoj!
D.G.
Ať se všichni čerti žení
Já a bát se velectění
Pána nade mnou tu není
Hezky se tu mějte Tak ahoj!
KONEC 1. DĚJSTVÏ
Pokračování – Druhé jednání