MILÁČEK ŽEN A VETEŠNÍKŮ
hudba: Petr Hapka
text: Jaromír Nohavica

Když soumrak vcházel tišit svět,
Snídal jsi sedm cigaret,
Bledší, než utopený švéd,
Hlas lodních píšťal Titanicu.
Nebo jak hodně křáplý zvon,
Přesto kams přišel nastal shon,
Davem se neslo „To je on,
Miláček žen a vetešníků.“

Kvůli nim byl jsi samý dluh,
„Bože můj, kdo je bez poruch?“,
Ptal ses mě, no já nejsem Bůh,
Takže jsem řek jen,ty máš kliku
takovou až to není fér,
štosuješ malér na malér,
Dál ale hraješ tucty her,
Miláčka žen a vetešníků…“

Veteš jen převlečený tip,
Koukni se znova, koukni líp!
Tak jsi to říkal.“Odrhň cíp!
Každý den objev Ameriku!“
Krásu co křičí, pozná hned,
Kdejaký vůl, kdo ale sved,
Najít tu němou, pravý zvěd,
Miláček žen a vetešníků…

Pro každou z tajně krásných dam,
Složil jsi píseň, strašný klam.
Bezelstnou pravdu řek jsi: „Mám
od lásky štempl na muziku.“
Prachy jsou dobrý, hlavně cash.
Sláva snad taky, ale chceš
tvrdit, že je někdo víc, než
Miláček žen a vetešníků?