LANA / Panstewko na linie
Hudba a původní text: Wojciech Młynarski

Drazí mí diváci račte se přichystat
hezky se usadit bradu dát do dlaně
slyšte mou písničku Byl jednou malý stát
v tom státě všechen lid chodíval po laně

s tím ovšem že vláda po laně z oceli
veřejnost po tenkém vláknu ze silonu
každý však ten i ten strachem se tetelil
aby snad nespadl jak hruška ze stromu

Dříve než pokročí můj výklad nestranný
poznámku na okraj tady si dovolím
o tom že záchranná síť byla pod lany
pod lany vládními jinde už nikoli

Kraloval tomuhle provazo-královstí
zářný hlas upřímně myšlených hesel
naše zem budiž vzor nejvyšší rovnosti
všem se to stejně houpe a třese

Nechci vás zdržovat čas velmi utíká
děj prostě o pár let posuňme spolu
do roku kdy státem přehnal se hurikán
a lana praskla a všichni žuch dolů

Lanová soustava státu se zřítila
stát prostě nepřežil dějinnou průbu
vláda se zachytla v síti a idyla
národ si ošklivě namlátil hubu

A navíc pohleďte jak v scifi románě
strašlivý obraz se v mé básni rodí
lidé jenž zvykli si chodit jen po laně
zapomněli to jak po zemi chodit

Zapomněli jak vést normální hovory
jak říkat pravdu z úst lidu jak roste
když už teď nemusí pro pány cenzory
vymýšlet složitě to co je prosté

Už se však sbírají podření od krve
ten bere fáč ten si oděrky myje
mrmlají žbrblají a křičí teprve
teď začne skutečná demokracie

Nic proti pohodě však do té idyly
želbohu nedopatření se vkradlo
že totiž z těch kteří na zem se zřítili
veliké procento přímo na hlavu padlo

Jak šutr letěli jak dudlík z kolébky
se zemí tvrdou se srazili čelně
přičemž se tak silně praštili do lebky
že praštěni jsou už neléčitelně

A už se hemží a rojí kol dokola
že se jim rozbřesklo ? Naděje zanech
Slyšíš je? Stát nutno budovat odzdola
ovšem na zásadně pevnějších lanech

Na závěr sluší se učinit dvojtečku
poté co báseň jsme v poklidu zvládli:
žij blaze národe v tom novém státečku
a pozor na ty co na hlavu padli!