Místo, na něž se nezapomíná
MF DNES – 14. 8. 2001
Míst a setkání s atmosférou, kterou si člověk rád připomene i po letech, není mnoho. Jedním takovým místem se stal areál loketského přírodního divadla, kam na večer nazvaný Šeptání do ticha pozvala již po čtvrté První loketská kulturní společnost. Ani jedinečné prostředí by však samo o sobě nepřilákalo na šestnáct stovek lidí, ochotných svádět souboj s nočním chladem.
Původní záměr nabídnout divákům setkání s poezií a hudbou při svíčkách pod osvíceným hradem na skalním ostrohu se ve stále rychlejší době, tepající údery technologické kultury, ukázal jako velmi nosný. Bezpochyby také díky veršům v podání Miroslava Kováříka.
Zatímco první Šeptání do ticha přilákalo dvě stě lidí, v sobotu večer jich pod hradem sedělo osmkrát více. Pořad hudby a poezie v krátké historii Šeptání do ticha dramaturgicky nejlépe naplnilo druhé setkání, kdy recitátora střídal a v závěru i doprovodil kytarista Štěpán Rak.
Sobotní Loket patřil Jaromíru Nohavicovi a Miroslavu Kováříkovi, kteří se na jevišti spíše potkávali, než setkali. Přesto oba dva nabídli ojedinělý zážitek. Nohavica, který se představil v Lokti vůbec poprvé, citlivě využil atmosféry v hledišti, a mohl tak s kytarou a helikonkou poskládat pestrou mozaiku písní milostných, teskných i zemitých. Nohavica střídal i nejnovější písně z alba Moje smutné srdce s písněmi, s nimiž začínal a kterým čas nic neubral. Třeba jako jeho Bláznivé Markétě, kterou poprvé veřejně zpíval coby začínající písničkář právě před Kováříkem.
Střídání různých poloh, tempa, dynamiky a práce s hlasem bylo charakteristické také pro recitátora. Právě jeho přednes, ať už jde o lyrické snění či bluesovou syrovost ve verších Václava Hraběte nebo sžíravou bolestnost při recitaci básně Ivana Diviše, se stal pilířem loketských Šeptání.
Svíčky a nálada sobotní noci připomněly Nohavicovi Portu roku 1989. Těžko srovnávat. Už jen proto, že krásné večery se ve svobodné zemi prožívají nesrovnatelně lépe. Třeba v atmosféře, kterou si lze jednou do roka vychutnat v Lokti.
Šeptání do ticha, Přírodní divadlo v Lokti, 11. srpen 2001
Josef Šorfa
Zdroj: Mladá fronta DNES