Šedesátka? Jen číslo, říká Nohavica před narozeninami a koncerty v hale
WWW.IDNES.CZ – 2. 3. 2013
Písničkáři Jaromíru Nohavicovi se před šedesátinami, které oslaví 7. června, vede dobře. Dokončil turné s kapelou Kryštof, k nohám mu padaly vyprodané haly a v Polsku jeho píseň Minulost opanovala první místo prestižní rádiové hitparády.
Na Andělech převezme cenu za nejprodávanější desku loňského roku. A to přesto, že své písně rozdává zadarmo na internetu. V projektu od A do Z, který vyvrcholí v den jeho narozenin, zveřejňuje úplně vše, co kdy natočil, a na 23. a 24. října připravil koncerty s odlišným programem v pražské O2 areně.
Letos oslavíte šedesátiny. Jak ten věk berete?
Když mi bylo padesát, odjel jsem na výlet do Chicaga. Teď zase možná někam zmizím. Nebo taky ne. Tím chci říci, že to pro mě není důležité téma. Nechci ho ani shazovat, ani zveličovat. Vím, že mediálně to vypadá výborně. Pořád se ptají, kdy bude ten obrovský koncert nebo pocta. Jestli nechci udělat desku, na které by mladé kapely zpívaly moje písničky. Mně to celé připadá umělé. Já slavím průběžně, třeba tím, že si zahraju s Kryštofem v hale. To jsou narozky, berte to tak.
Ale právě k šedesátinám jste začal s projektem od A do Z, v němž zveřejňujete na internetu veškeré své písně.
První impulz ke vzniku projektu s výročím nesouvisel. Já si chtěl hlavně udělat pořádek v archivu, kde mám spoustu věcí a nahrávek, starých i současných, nedokončených i hotových. Potřeboval jsem si to srovnat, kdo jiný to za vás udělá. Já nejlíp vím, kdy jsem kterou písničku napsal. A v tomhle smyslu ano, k šedesátinám si dávám malý dárek, že si udělám pořádek ve svém nepořádku.
Je podle vás zveřejňování písní zadarmo cestou i pro ostatní, nebo jste už jen v pozici, že si to prostě „můžete dovolit“?
Slovo dovolit je trošku záludné. Evokuje takové to přezíravé, že „on si to může dovolit“. A to rozebírat nechci. Internet dává tu možnost brát písničky jako dárky a vypouštět je do virtuálního světa. Základem muzikantského života je už od dávných časů živé hraní. Muzikant přišel, někdo před něj položil padesát korun a řekl: Hraj mi. On hrál a vzniklo něco jedinečného, zážitek okamžiku. Vše, co přišlo potom, záznamenávání na papír či nahrávání, je už navíc. A dneska se zase vracíme k živému hraní. Protože, jak rád říkám, živý koncert nevypálíš. Když vás má někdo opravdu rád, tak pro vás má na celý rok připravených třeba 250 korun, které vám na to, abyste mu udělal radost, dá. Když koupí ještě navíc desku, už je to bonus. Proto mu jako dárek posílám DVD nebo písničky ke stažení.
Možná i proto se teď v Polsku daří vaší písni Minulost. Nemáte pocit, že přístup českých rádií je trochu macešský?
V mém žánru nepovažuji rádia za důležité médium. Hudbou jen doplňují reklamy a mluvené slovo. Proto je legrační, když někdo říká: Hrajte nás, budete vychovávat. Prdlajs, těch dvanáct tisíc lidí, co přišlo na Kryštofa, nezná písničky z rádií. Že se z nové desky příliš nehraje, proto neřeším. Ale v Polsku je to zajímavější. Jde totiž o jednu konkrétní hitparádu, která funguje opravdu dlouhá léta. Když to trochu přeženu, jako kdyby dnes Jiří Černý i po desítkách let pořád dělal Dvanáct na houpačce. Že je šest týdnů na prvním místě má písnička, přiznám se, považuji za jeden ze svých velkých úspěchů a mám radost.
Proč jste se vlastně spojil právě s Kryštofem. Kvůli krajanství?
Sleduji celou českou hudební scénu a kupuji si spoustu desek všech žánrů. Jezdím totiž hodně v autě a poslouchám. Kapelu Kryštof znám od začátku. Richard mě oslovil už na křest první desky. Slíbili jsme si, že až přijde čas, uděláme spolu duet. Původně chtěl, aby to už kdysi byla písnička Ostravska, ale řekl jsem mu, že ta se mi vůbec nelíbí, že je to blbé. Tentokrát poslal písničku Křídla z mýdla, která se úplně liší od věcí, které píšu já. Je vynikající lyrik, v básnictví i muzice se to u nás příliš nevidí. Když jsme ji natočili, chtěli jsme si ji vyzkoušet i naživo.
Což musí být příjemné, přijít na pódium na pár písniček a hala padne.
Co mám na to říct. Když jsem vyšel v osmdesátém třetím na Portě, bylo tam třicet tisíc lidí a Porta padla. Ale ona padne, i když tam třeba vyjdete svlečený a na hlavě máte číro. Já si to užívám, protože kluci jsou skvělí muzikanti.
Ocitl jste se v paradoxní situaci. V Andělech je na píseň roku nominovaný Inzerát od Kryštofa a vaše společná píseň Křídla z mýdla. Kdo by měl vyhrát?
Inzerát je lepší. Dokonce výtečný. Ale písničky můžou soutěžit a nakonec je stejně proseje čas. Takže jestli Inzerát, nebo Křídla z mýdla, je vlastně jedno. Já na předávání jdu, protože moje deska Tak mě tu máš je prý nejprodávanější za minulý rok. Takže se tam půjdu podívat s nabitýma kapsama honorářů a tantiém a milionů.
Autor: Honza Vedral
Zdroj: www.idnes.cz