František Gellner

NAPSALA MI PSANÍ
František Gellner

Napsala mi psaní
srdce mého paní,
že mne bude milovati do skonání.

Duše moje klidná
se zas rozrušila.
Proč mi děláš těžké srdce, moje milá?!

Jako kočka s myší
se mnou jsi si hrála,
o lásce a zášti stejně jsi mi lhala.

Chtěl jsem tvoje srdce,
podalas mi kámen.
Zvolna dohořel mi v duši bílý plamen.

Hlava má je chorá,
a tak teskno je mně.
Pohádky mi vyprávět chce černá země.

Za bezesných nocí
v lampy pološeře
šílenství mi dutě buší vna mé dvéře.

Má tvé rudé rety
rozevřené v smíchu,
na panenském čele pečeť krutých hříchů.

Má tvé modré oči
dětinské a lhavé
a tvé zlatě prozářené vlasy plavé.

Má tvé bílé tělo
s všemi dary blaha.
Nelítostně na mé dveře biješ nahá.

Hlava má je chorá,
a tak teskno je mně.
Pohádky mi vyprávět chce černá země.